! Fanfiction !

…hrajou pexeso a Tom prohrává.

"Volal Georg a říkal že za půl hodiny se jde zkoušet." Řekne Tom Billovi potom co ho zahlídne.

"Jasně." Souhlasí Bill.

"Asi nám něco uniklo." Koukne Petra na Toma když si všimne že se s Billem držíme za ruce. Tom se jen provokativně usměje a stává od stolu.

"Zítra to dohrajem." Mávne ještě na Petru a už jdou oba pryč. Bill se ještě u dveří zastaví, natáhne se ke mně a dá mi pusu.

"Co se stalo?" kulí na mě zvědavé oči Petra, když zaklapnou dveře. Já jí všechno dopodrobna vylíčím.

"Stejně je to divný. Znáte se chvilku a on ti řekl že tě miluje."

"Hm." Na tohle nevím co říct. Petra má pravdu:je to divný.

Druhý den..

"Nechcete k nám přijít? Zrovna jsme napustily bazén." Řve do telefonu Bill.

"Jo jasně jenom zbudím Petru." Řeknu unaveně.

"Ona ještě spí?" diví se Bill.

"Jo. Měli jsme odpolední siestu." Ještě chvíli si povídáme a pak jdu k Petře. Rychle z ní strhnu deku: "Vstávej. Jde se za klukama."

"Jo jasně. Dej mi pět minut." Jenomže mě se nechce čekat a tak Petru svalím z postele.

"Ty úchyle." Zařve na mě a hledá modřiny. Když zjistí, že vyvázla bez zranění jde do koupelny. Po padesáti minutách konečně vyleze a můžem jít. Bill říkal že máme jít zadním vchodem. Tak otevřeme malou zadní branku. U bazénu stojí zády k nám Tom. Petra se rozběhne a žduchne do něho, ale on ji chytí za ruku a do bazénu spadnou oba. Já s Billem se válíme smíchy.

"To se ti teda povedlo." Chválí Petru Bill, která se zrovna sápe z bazénu. Tom vypadá docela naštvaně. Pořád hledí na Petru takovým vražedným pohledem.

"Co je?" zeptá se ho Petra. Tom ji neodpoví a jenom otočí hlavu na druhou stranu.

"Nemusíš být na mě naštvaný, spadla jsem tam i já." Pořád ji nevnímá. Kouknu se na Toma a vidím že se mu chce brečet, strašně se mu třepe brada.

"Tome ty brečíš?"zeptám se ho. Chvilku nic neříká a pak začne fakt brečet: "Já jsem se kopl do palce." Vypadá teď jak malé děcko. Všimnu si Petry s Billem jak zadržují smích, já na tom nejsem o moc líp. Nakonec to nevydržím a začnu se nahlas chlamat. Ti dva se taky přidají a když to Tom vidí začne brečet ještě víc. Po čtvrt hodině se konečně všichni uklidníme. Kromě Toma. Pořád si drží palec s tím že ho to strašně bolí.

"Třeba to má zlomené." Řekne Petra a Tom na ni hledí jako na doktorku. Pak se rozhodneme že by měl jít do nemocnice aby se na to někdo podíval.

Doktor nám řekne že je to jenom naražené a nohu Tomovi obváže. Když vyjdeme z nemocnice ven Petra se na Toma provinile dívá: "Tohle jsem fakt nechtěla, měla to být jen sranda.

"To je dobrý." Usměje se na ni a chytne ji kolem ramen…

(Sima, Kaja)