! Fanfiction !

Seděla na posteli a plakala.Proč?Proč se všechno toto musela stát?Mohli jsme spolu být šťastní a ty mi uděláš toto.Proud slaných slz jí dopadal na rty,ale ona to nevnímala.Teď už nic nevnímala.Mohla být s ním a teď odchází.Proč?Stále si opakovala tuto větu.Pořád se jí drala na jazyk.Zvedla se ze židle a lehla si za ním na chatrné nemocniční lůžko.V obličeji neměl skoro žádnou barvu,ale vypadal jako kdyby spal.Naprosto klidně a vyrovnaně.Přitom sváděl velký vnitřní boj.Boj o svůj život.Chytla ho za ruku,měl ji studenou jako kus ledu.Miluji tě!Zašeptala mu do ucha,a on jí ruku nepatrně stisknul.Schoulila se mu na rameno a přemýšlela.Tak ráda by mu řekla,že to bude dobré,ale věděla,že to dobré nebude.Už nikdy.

Bylo krásné slunečné ráno a Sarah se vydala ke kašně na náměstí.Tolik se na něj těšila!Tolik mu toho musela povědět!Jak moc ho miluje a jak se jí stýskalo.Dlouho ho neviděla.Dříve se vídali každý den,byli pořád spolu.Potom se začala rozjíždět jeho kariéra se skupinou,musel jezdit po koncertech a neměl na ni tolik času.Ale jejich vztah to jenom utvrdilo.Hned jak vykročila na náměstí,tak ho uviděla.Po dvou měsících. "Bille!"vykřikla.Chvíli se na sebe upřeně dívali a pak se proti sobě rozeběhli a skočili si do náruče. "už tě nikdy neopustím!"zašeptal jí do ucha "Miluji tě!"… "Já tebe taky!"

"Večer máme koncert,přijď se podívat.Kluci se na tebe už těší." "Ráda"odpověděla mu a pak se rozloučili.Ne nadlouho,za chvíli se potkali na koncertě.Poslouchala celý koncert a připadalo jí,jako by všechno zpíval pro ni.Byla tehdy nejšťastnější člověk na světě.To už do zákulisí přicházeli kluci. "Tak co,líbilo se ti to?"zašeptal jí Bill do ucha.Neodpověděla,dobře to věděl.Ano,a moc…Fanynky křičely jako šílený. "No,asi budeme muset dát přídavek!"zhodnotil situaci Tom a vraceli se na pódium.Bill ji před odchodem políbil.Kdyby věděla,že je to naposledy.Kdyby to tehdy věděla…

Byli zrovna v polovině písničky,když se ozval výstřel.Zmateně vyběhla na pódium,ale vypadalo to,že se nikomu nic nestalo.Už se chtěla začít radovat,ale vtom Bill padnul na kolena. "Néééééééé!!!"zaječela a běžela k němu.V sále zavládl chaos.Všichni brečeli,jen ona a kluci ze skupiny seděli kolem Billa. "Bráško,vydrž!"zařval Tom.Okamžitě přijela záchranka a odvezli ho do nemocnice.

Nervózně si sedla a rozhlédla se.Bílé stěny,depresivní prostředí.Nemocnice.Podívala se na Billa.Umírá.Ano,byl tu doktor,prý mu moc času už nezbývá.Má se s ním prý rozloučit.A zase jí po tváři teče horký proud slz.Ne,už nemůže dál. Nahnula se k němu,políbila ho,ale teď už ne naposledy. "Vydrž prosím.Počkej na mě.Půjdeme spolu!" a vyběhla z pokoje. Přes slzy ani neviděla,ale věděla kam běží.Trefila by tam i poslepu.Na to místo často chodili.Nádherná louka s obrovským útesem.Vždycky si tam povídali.Je tam nádherný výhled na celou vesnici,skoro nikdo to tam nezná.Miluji tě!zašeptala a přiblížila se k útesu.Naposledy se rozhlédla kolem,na ty místa,kde spolu sedávali a líbali se a potom….skočila dolů.Nelitovala toho,co udělala.Teď můžou být s Billem spolu už navždy.Nejzajímavější na celém tomto příběhu bylo,že Bill umřel na vteřinu přesně jako ona.Ano,počkal na ni.

KONEC