Druhá šance 21
13. 7. 2006
Namočím mu ten ručník a jdu za ním.
"Dej si tzo na hlavu." Zavřu dveře, sednu si na zem a opřu se o ně. Chvilku na mě kouká, ale pak poslechne
"Děláš to, protože se chceš usmířit, nebo mi chceš prostě jenom pomoct?" kouknu na něj
"My se někdy pohádali? Jestli narážíš na to s tím Gustavem, tak to je na tobě jak to pochopíš. A s tím pomáháním, pomohlabych i tomu největšímu hňupovi - mám takovou blbou povahu, víš." pousměje se
"Tak to si mě teda uklidnila.- Jak to teda Georg s tím Gustavem myslel?" usměju se
"No, chvilku před váma tady byl Gustav s Georgem a já sem šla pozpátku, podjela mi noha a jediný čeho sem se stihla chytit, byl Gustav." začnu se smát
"Teda, spíš Gustavův rozkrok. Ze mě musel mít chudák přádnej šok!" rozhodím rukama
"Si to představ: Jdeš vykonat potřebu a na hajzlíkách tě 'přepadnu' já, chytnu se ti -kousek- pod rozkrokem a napoloti stáhnu kalhoty. Chudák malej." Bill na mě hodí překvapenej pohled, zamročím se a pak mi dojde co sem řekla a dodám
"Gustav." začnem se smát
"Tak proč si po Georgovi házela tu kšiltovku?" vybafne na mě
"No,... protože by to od něj vyznělo, tak jak to vyznělo. A ono to od něj vyznělo úplně jinak, než by mělo. A..." Bill mě zastaví
"To je dobrý já to chápu." usmě je se na mě, já si od dychnu a opřu se o dveře
"Tak to je dobrý, ale já ne." zaculím se na něj
"Už je to lepší?" kývne
"Jo, už si tu jenom jednou."
"Pučmi to já ti ho znova namočím." vezmu mu ten ručník. Vylezu z kabinky a jdu k umyvadlu, projdu kolem nějakýho kluka (vypadá tak na 17), kterej na mě čumí jak péro z gauče. když jdu nazpátek otočí se zamnou a trochu se zakloní, aby věděl kam jdu. Jenže tonějak nevychytá a sletí - docela solidní rána, ve stej no chvíli já zavírám dveře. Když uslyším tu pecku, okamžitě ty dveře zozvalím a začnu je kontrolovat, teprv až uslyším
"Au!" tak toho nechám a jdu se tam podívat, na zemi se válí ten kluk a nadává, prej:
"Jaká čupka tu podlahu polila, jaká kurva?!!" posadíse na zemi a zbíra rozbitej mobil. Já se opřu o zeď založím ruke a propaluju ho pohledem
"Jaká čupka?! Tak o tom si popovídáme, ti dám čupka!" vyje veně na mě kouká
"A-ale já myslel tu co to tu vytopila." usměju se
"No právě." zamyšleně se na mě dívá, otočím se a chci jít za Billem, když se ten kluk se znova ozve
"Máňo?" zastavím se v půli kroku
"Co prosím?" Bill vyleze z kabinky a jde za mnou. Otočím se na toho kluka a chvilku ho pozoruju
"Nic, nejspíš sem si tě s někým spletl."
"Naťo? Co se děje?" zeptá se mě Bill
"Nic, v pohodě." otočím se na něj, usměju se a jdu mu pomuct, pže hlava se mu ještě pořád motá
-deto dost poznat na způsobu jeho chůze- předtím než vyjdem z těch hajzlíků ještě se otočím na toho kluka, ten se usměje, postaví se a jde taky pryč. Na chodbě Billa zastavím
"Nevíš do to byl?" Bill jen pokrčí ramenama, podepřu ho a jdeme do zkušebny. Všichni se na nás otočí akdyž vidí, že Billa podepírám, vyvalí oči
"Co ste dělali?" zeptá se nás škodolibě Běta
"Ha ha ha!" hodím na ni ironickej pohled, Tom se ušklíbne
"Bille, to je vážně tak náročná, jak to vypadá, nebo.." vezmu Billovi ten ručník a hodím ho po Tomovi
"Myslíš ty někdy na něco jinýho?" Tom se zakření
"Jo!"
"A?"
"Na jídlo!" Běta založí ruky a hodína Toma ublíženej pohled, Tom se zakření a dodá
"Ale v první řadě na Bětu." Betys kývne jakože tuhle verzi už bere.
"Tak co ste tam tak dlouho dělali?" zeptá se nás znova Gustav, Běta mávne rukou
"Romantici, chápeš? Nemá cenu to řešit." zamračím se na ni
"Jestli bereš jako romantiku, to že mu málem rozbiju hlavu o dveře, tak prosím." Běta se začne smát
"Co ste tam prováděli?" zeptá se manager a pumůže mi Billa posadit
"No, já chtěla vyjít a on vejít, jenže já byla rychlejší a on dostal pořádnou perdu dveřima."
"Jo! Je tak neschopnej!" zaculí se Tom, usměju se na něj
"Být tebou tak mlčím. Ste dvojčata." Tom hnedka zmlkne a pak dodá
"Šikovnej bráška, šikovnej! To mám ale blbou polovičku co?" všichni se začnou smát
Manager posadí Billa chvilku na něj kouká, pak se ke mě nakloní
"Simuluje! To je jasný jak facka, takže..." začne mluvit na hlas
"...ráno sem s váma mluvil o vašem vlastním managerovy." nachvilku se odmlčí a prohlídne si nás. Ema se narovná
"Kolik mu jééééééžiši já mám žízeň!" pokouší se maskovat původní otázku, když do ní Andreas, se kterým do teď něco řešila hypne
(Ale fakt nenápadně ☺), rychle se na táhne pro pití. Manager se na ni usměje
"Myslím si, že tohle tvůj typ fakt není - je mu 30, podruhý ženatej, a má 3 děcka." Běta se začne smát
"Co my výme, třeba Ema překvapí." Endreas se uraženě narovná, chytne Emu kolem pasu, dá jí pusu na tvář
"Moje!" stáhne ju na sebe, zase se začnem smát, když někdo zaklepe, všichni se otočí na dveře a dovnitř příjde nějakej chlápek a za ním ten kluk z hajzlíků.
"Dej si tzo na hlavu." Zavřu dveře, sednu si na zem a opřu se o ně. Chvilku na mě kouká, ale pak poslechne
"Děláš to, protože se chceš usmířit, nebo mi chceš prostě jenom pomoct?" kouknu na něj
"My se někdy pohádali? Jestli narážíš na to s tím Gustavem, tak to je na tobě jak to pochopíš. A s tím pomáháním, pomohlabych i tomu největšímu hňupovi - mám takovou blbou povahu, víš." pousměje se
"Tak to si mě teda uklidnila.- Jak to teda Georg s tím Gustavem myslel?" usměju se
"No, chvilku před váma tady byl Gustav s Georgem a já sem šla pozpátku, podjela mi noha a jediný čeho sem se stihla chytit, byl Gustav." začnu se smát
"Teda, spíš Gustavův rozkrok. Ze mě musel mít chudák přádnej šok!" rozhodím rukama
"Si to představ: Jdeš vykonat potřebu a na hajzlíkách tě 'přepadnu' já, chytnu se ti -kousek- pod rozkrokem a napoloti stáhnu kalhoty. Chudák malej." Bill na mě hodí překvapenej pohled, zamročím se a pak mi dojde co sem řekla a dodám
"Gustav." začnem se smát
"Tak proč si po Georgovi házela tu kšiltovku?" vybafne na mě
"No,... protože by to od něj vyznělo, tak jak to vyznělo. A ono to od něj vyznělo úplně jinak, než by mělo. A..." Bill mě zastaví
"To je dobrý já to chápu." usmě je se na mě, já si od dychnu a opřu se o dveře
"Tak to je dobrý, ale já ne." zaculím se na něj
"Už je to lepší?" kývne
"Jo, už si tu jenom jednou."
"Pučmi to já ti ho znova namočím." vezmu mu ten ručník. Vylezu z kabinky a jdu k umyvadlu, projdu kolem nějakýho kluka (vypadá tak na 17), kterej na mě čumí jak péro z gauče. když jdu nazpátek otočí se zamnou a trochu se zakloní, aby věděl kam jdu. Jenže tonějak nevychytá a sletí - docela solidní rána, ve stej no chvíli já zavírám dveře. Když uslyším tu pecku, okamžitě ty dveře zozvalím a začnu je kontrolovat, teprv až uslyším
"Au!" tak toho nechám a jdu se tam podívat, na zemi se válí ten kluk a nadává, prej:
"Jaká čupka tu podlahu polila, jaká kurva?!!" posadíse na zemi a zbíra rozbitej mobil. Já se opřu o zeď založím ruke a propaluju ho pohledem
"Jaká čupka?! Tak o tom si popovídáme, ti dám čupka!" vyje veně na mě kouká
"A-ale já myslel tu co to tu vytopila." usměju se
"No právě." zamyšleně se na mě dívá, otočím se a chci jít za Billem, když se ten kluk se znova ozve
"Máňo?" zastavím se v půli kroku
"Co prosím?" Bill vyleze z kabinky a jde za mnou. Otočím se na toho kluka a chvilku ho pozoruju
"Nic, nejspíš sem si tě s někým spletl."
"Naťo? Co se děje?" zeptá se mě Bill
"Nic, v pohodě." otočím se na něj, usměju se a jdu mu pomuct, pže hlava se mu ještě pořád motá
-deto dost poznat na způsobu jeho chůze- předtím než vyjdem z těch hajzlíků ještě se otočím na toho kluka, ten se usměje, postaví se a jde taky pryč. Na chodbě Billa zastavím
"Nevíš do to byl?" Bill jen pokrčí ramenama, podepřu ho a jdeme do zkušebny. Všichni se na nás otočí akdyž vidí, že Billa podepírám, vyvalí oči
"Co ste dělali?" zeptá se nás škodolibě Běta
"Ha ha ha!" hodím na ni ironickej pohled, Tom se ušklíbne
"Bille, to je vážně tak náročná, jak to vypadá, nebo.." vezmu Billovi ten ručník a hodím ho po Tomovi
"Myslíš ty někdy na něco jinýho?" Tom se zakření
"Jo!"
"A?"
"Na jídlo!" Běta založí ruky a hodína Toma ublíženej pohled, Tom se zakření a dodá
"Ale v první řadě na Bětu." Betys kývne jakože tuhle verzi už bere.
"Tak co ste tam tak dlouho dělali?" zeptá se nás znova Gustav, Běta mávne rukou
"Romantici, chápeš? Nemá cenu to řešit." zamračím se na ni
"Jestli bereš jako romantiku, to že mu málem rozbiju hlavu o dveře, tak prosím." Běta se začne smát
"Co ste tam prováděli?" zeptá se manager a pumůže mi Billa posadit
"No, já chtěla vyjít a on vejít, jenže já byla rychlejší a on dostal pořádnou perdu dveřima."
"Jo! Je tak neschopnej!" zaculí se Tom, usměju se na něj
"Být tebou tak mlčím. Ste dvojčata." Tom hnedka zmlkne a pak dodá
"Šikovnej bráška, šikovnej! To mám ale blbou polovičku co?" všichni se začnou smát
Manager posadí Billa chvilku na něj kouká, pak se ke mě nakloní
"Simuluje! To je jasný jak facka, takže..." začne mluvit na hlas
"...ráno sem s váma mluvil o vašem vlastním managerovy." nachvilku se odmlčí a prohlídne si nás. Ema se narovná
"Kolik mu jééééééžiši já mám žízeň!" pokouší se maskovat původní otázku, když do ní Andreas, se kterým do teď něco řešila hypne
(Ale fakt nenápadně ☺), rychle se na táhne pro pití. Manager se na ni usměje
"Myslím si, že tohle tvůj typ fakt není - je mu 30, podruhý ženatej, a má 3 děcka." Běta se začne smát
"Co my výme, třeba Ema překvapí." Endreas se uraženě narovná, chytne Emu kolem pasu, dá jí pusu na tvář
"Moje!" stáhne ju na sebe, zase se začnem smát, když někdo zaklepe, všichni se otočí na dveře a dovnitř příjde nějakej chlápek a za ním ten kluk z hajzlíků.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
