Druhá šance! 12
30. 6. 2006
"Tě chci vydět!" Betys jenom zakvílý
"Já už nechcíí!" zase se všchni začnou smát, ale já se zarazím a kouknu na Betys. Tý to asi taky docvakne a vykoukne na mě zpod Tomovy mikyny. Kluci se dosmějou a vypadáto, že jim to asi nedošlo, když se zarazí manažér
"Jak -už- ?" zeptá se Běty ta na mě prosebně koukne a zaleze pod mikynu, všichni se otočí na mě, jenom se uculím
"Ale ona říkala to nechci." kluci mi to zbaští, ale manager sena mě nedůvěřivě dívá. NA štěstí mě od výslechu zachrání Betys která štípne Toma, ten s lekne a vrazí jednu Gusťovi, ten se zakloní a vrazí do Georga, kterej sletí ze sedačky. Jakmile Běta ulyší ránu vy kukne ven.
"Sorry." a rychle zase zaleze, když jí nad hlavou proletí Georgova bota, všichni z toho mají výtlem i manager se směje. Když pustí kluky, chceme odejít taky,ale ve dveřích nás zastaví.
"Holky? Můžete ještě?" Podívá me se na sebe, pže je nám jasný, že se bude rozebírat to -Já už nechi!- sedneme si na sedačku a manager si sedne naproti nám.
"Tak s pravdou ven!" kouknem po sobě a já začnu
"No, my sme..." doplní mě Běta
"...Hrály, něco jako teď kluci, akorát sme byly míň známí..." teď ji doplním já
"...Mi dvě ještě s Emou." poslouchá nás tam a přikyvuje. Když nás potom pustí, jde me ke mě do pokoje - pže jenám hned jasný, že u Běty by se nedalo být
(vždycky tam má bordel). V mím pokoji sou, ale i všichni kluci, sotva přijdem, tak založí ruce a čekají na vysvětlení. Kouknem na sebe s Bětou.
"Teď už se tomu asi nevyhnem co?" jdeme si sednout. Všechno s me jim vysvětlily a kluci se na nás nepřítomě čučeli.
"Proč ste nic neřekly?" vzpamatu je se Bill
"Nechtěla sem se vrtat v minulosti." odpovím mu dřív než stačí něco říct Betys
"Ale to s těma autama si mi řekla." trochu zesmutním, když mi to připomene
"To s těma autama si mě říct donutil." Tom na nás vypálí otázku, která ho tížila asi od začátku tohodle rozhovoru
"Proč ste vlastně přestaly hrát?" Betys se hnedka chopí vysvětlování
"Přestaly sme kvůli klukům a hlavně autům..." rychle ji doplním
"...A motorkám." kluci se usmějou. Pak je ten výslech přestane bavit a navrhnou jestli by sme se nešly projít.
"Aji jo. Ale kam?" zeptáme se kluků, Tom se pordbe ve vlsech, Bill přemýšlí. nakonec oba vyhrknou
"Na párty."
"Nebo do parku." chvilku nad tím přemýšlím a pak kývnu, kluci se usmějou
"Tak dobře, ale mi se ještě musíme stavit za manažérém." přelvíknem se a čekáme na kluky, těm to nějak dlouho trvá, takže se ještě zakecáme ani nepostřehnem, že už kluci přišli.
"Tak holky, dost drbání, jde se!" skoro se jich až leknem, pže sme byly zažraný do rozhovoru, na téma Proč je v hospodě pípa
(vono se to nezdá, ale nám by to vydrželoještě na další dvě hodiny kecání).
Kluci tam z nás nemohli, sme to radči přestaly řešit a šly sme ven. Sotva sme vylezli z hotelu, děkovali sme za ty bodygoardy, před hotelem se na nás totiž nalepila hromada novinářů a mi by sme se jinak nehli z místa. Proto sme to procházení se po parku museli odložit, pařba nepřipadala v úvahu, pže novináři sou všude a kdyby sme se opili, byl by průser. Proto sme šli na oběd do jedný restaurace, prokecali sme tam snad celej den. Když nás to přestane bavit, jedem do nejbližšího baru. Všichni čtyři se tam pořádně vyblbnem, trošku se opijem, ale fakt jenom trošku. Cestou zpátky se s Billem nějak vytratíme a blbnem v parku, zrovna, když "sedíme" na lavičce a líbáme se, přijde k nám nějakej mladej drzej fotograf. Několikrát si nás vyfotil, když mě už s tím lezl na mnervy, šla sem za ním hodil na mě andílkovskej pohled.
"Ještě jednu fotečku." podívám se na Billa
"Ale to víš, že..."
"Vážně?"
"Ne! Naval sem ten foťák!!"
"Ee! Co za to?" zamyslím se
"Pusu?" Bill se narovná
"Dělám si srandu. Dej to sem! Jak by to bylo příjemný tobě?!" vezmumu ten foťák a jdu za Billem
"Hey! Ale ten foťák jemů..." hodím mu ho zpátky
"Paměťovku si nechám!" a dál už ho nevnímám a věnuju se Billovi. Když oba usoudíme, že už i tak budeme mít průser, tak jdeme na hotel. Když dojdem, "přívítá" nás, už jenom, když ho vidím dostanu výgeb. Manžér je tam opřenej o vchodový dveře, s rukama v bok, vy padá dost komicky.
"Na schov tu vodku!" strčí do mě Bill a rychle dodá
"Taťka se zlobí!" kouknu na něj
"Fakt? A co takhle ho ještě víc naštvat?" Bill se zarazí
"Cool nápad! - Co provedem?"
"No, to já nevím."
"Mám nápad!"
"Jo? A jak..." nedořeknu to, pže mě začne líbat a to dost vášnivě, přesunem se na lavičku a líbáme se tam, manažér tam jenom stojí a čumí na nás s otevřenou pusou.
"Ať mu tam nevletí mucha!" syknu na Billa, když toho nachvilku nechá,
"Počkej, zachvilu se mu tam vydá celej roj." Bill mě položí na lavičku a pokračuje, když to vypadá, že mi snad i sundá tryčko, přijde manager
"Taťka už toho má asi dost." poznamená Bill, když přijde až k nám, chvilku na nás zírá jako, jestli sme normální, ale pak uvidí flašu s vodkou
(-mimochodem, už skoro prázdnou). Jenom se na nás neurčitě
(radči - ten jeho pohled popisovat nebudu - projistotu) podívá, chytne Billa za loket a mě za druhej.
"Kdybych byl tvůj taťka, tak se nedožiješ rána!" koukne na Billdu, pak se otčí na mě
"A kdybych měl být- nedej bože- tvůj, tak se nehneš z baráku!" nakloním se dozadu a kouknu na Billa
"Vidíš?! A to je ten problém, žádnej taťka nechce pouštět holky, do 15-ti s tím, že sou moc malý. A od 15-ti právě proto, že sou už dost strý!" Bill se ušklíbne a hodí hubu o manažerovu nohu
(by mě zajímalo, jak se mu to povedlo) a ten jak nás držel za lokty, tak mě stáhl sebou sem padla na manažéra a chystala sem se zvednout, ale všimla sem si Billa,k trj ležel pod manažerem a strašně se tlemil. Sem měla hlavu kousek od něj
"Ahoj! Puso!" Bill se usmál
"Puso?" zamyslím se
"Jo!" začnem s tam zase líbat. Manažer leží mezi náma, odněkud vyleze několik fotografů
(už je nebavilo, fotit z křoví) a z okem Betys, Tom, Gusťa a Georg. Všichni na nás čuměj a dostávaj nehorázný výgeby.
"Já už nechcíí!" zase se všchni začnou smát, ale já se zarazím a kouknu na Betys. Tý to asi taky docvakne a vykoukne na mě zpod Tomovy mikyny. Kluci se dosmějou a vypadáto, že jim to asi nedošlo, když se zarazí manažér
"Jak -už- ?" zeptá se Běty ta na mě prosebně koukne a zaleze pod mikynu, všichni se otočí na mě, jenom se uculím
"Ale ona říkala to nechci." kluci mi to zbaští, ale manager sena mě nedůvěřivě dívá. NA štěstí mě od výslechu zachrání Betys která štípne Toma, ten s lekne a vrazí jednu Gusťovi, ten se zakloní a vrazí do Georga, kterej sletí ze sedačky. Jakmile Běta ulyší ránu vy kukne ven.
"Sorry." a rychle zase zaleze, když jí nad hlavou proletí Georgova bota, všichni z toho mají výtlem i manager se směje. Když pustí kluky, chceme odejít taky,ale ve dveřích nás zastaví.
"Holky? Můžete ještě?" Podívá me se na sebe, pže je nám jasný, že se bude rozebírat to -Já už nechi!- sedneme si na sedačku a manager si sedne naproti nám.
"Tak s pravdou ven!" kouknem po sobě a já začnu
"No, my sme..." doplní mě Běta
"...Hrály, něco jako teď kluci, akorát sme byly míň známí..." teď ji doplním já
"...Mi dvě ještě s Emou." poslouchá nás tam a přikyvuje. Když nás potom pustí, jde me ke mě do pokoje - pže jenám hned jasný, že u Běty by se nedalo být
(vždycky tam má bordel). V mím pokoji sou, ale i všichni kluci, sotva přijdem, tak založí ruce a čekají na vysvětlení. Kouknem na sebe s Bětou.
"Teď už se tomu asi nevyhnem co?" jdeme si sednout. Všechno s me jim vysvětlily a kluci se na nás nepřítomě čučeli.
"Proč ste nic neřekly?" vzpamatu je se Bill
"Nechtěla sem se vrtat v minulosti." odpovím mu dřív než stačí něco říct Betys
"Ale to s těma autama si mi řekla." trochu zesmutním, když mi to připomene
"To s těma autama si mě říct donutil." Tom na nás vypálí otázku, která ho tížila asi od začátku tohodle rozhovoru
"Proč ste vlastně přestaly hrát?" Betys se hnedka chopí vysvětlování
"Přestaly sme kvůli klukům a hlavně autům..." rychle ji doplním
"...A motorkám." kluci se usmějou. Pak je ten výslech přestane bavit a navrhnou jestli by sme se nešly projít.
"Aji jo. Ale kam?" zeptáme se kluků, Tom se pordbe ve vlsech, Bill přemýšlí. nakonec oba vyhrknou
"Na párty."
"Nebo do parku." chvilku nad tím přemýšlím a pak kývnu, kluci se usmějou
"Tak dobře, ale mi se ještě musíme stavit za manažérém." přelvíknem se a čekáme na kluky, těm to nějak dlouho trvá, takže se ještě zakecáme ani nepostřehnem, že už kluci přišli.
"Tak holky, dost drbání, jde se!" skoro se jich až leknem, pže sme byly zažraný do rozhovoru, na téma Proč je v hospodě pípa
(vono se to nezdá, ale nám by to vydrželoještě na další dvě hodiny kecání).
Kluci tam z nás nemohli, sme to radči přestaly řešit a šly sme ven. Sotva sme vylezli z hotelu, děkovali sme za ty bodygoardy, před hotelem se na nás totiž nalepila hromada novinářů a mi by sme se jinak nehli z místa. Proto sme to procházení se po parku museli odložit, pařba nepřipadala v úvahu, pže novináři sou všude a kdyby sme se opili, byl by průser. Proto sme šli na oběd do jedný restaurace, prokecali sme tam snad celej den. Když nás to přestane bavit, jedem do nejbližšího baru. Všichni čtyři se tam pořádně vyblbnem, trošku se opijem, ale fakt jenom trošku. Cestou zpátky se s Billem nějak vytratíme a blbnem v parku, zrovna, když "sedíme" na lavičce a líbáme se, přijde k nám nějakej mladej drzej fotograf. Několikrát si nás vyfotil, když mě už s tím lezl na mnervy, šla sem za ním hodil na mě andílkovskej pohled.
"Ještě jednu fotečku." podívám se na Billa
"Ale to víš, že..."
"Vážně?"
"Ne! Naval sem ten foťák!!"
"Ee! Co za to?" zamyslím se
"Pusu?" Bill se narovná
"Dělám si srandu. Dej to sem! Jak by to bylo příjemný tobě?!" vezmumu ten foťák a jdu za Billem
"Hey! Ale ten foťák jemů..." hodím mu ho zpátky
"Paměťovku si nechám!" a dál už ho nevnímám a věnuju se Billovi. Když oba usoudíme, že už i tak budeme mít průser, tak jdeme na hotel. Když dojdem, "přívítá" nás, už jenom, když ho vidím dostanu výgeb. Manžér je tam opřenej o vchodový dveře, s rukama v bok, vy padá dost komicky.
"Na schov tu vodku!" strčí do mě Bill a rychle dodá
"Taťka se zlobí!" kouknu na něj
"Fakt? A co takhle ho ještě víc naštvat?" Bill se zarazí
"Cool nápad! - Co provedem?"
"No, to já nevím."
"Mám nápad!"
"Jo? A jak..." nedořeknu to, pže mě začne líbat a to dost vášnivě, přesunem se na lavičku a líbáme se tam, manažér tam jenom stojí a čumí na nás s otevřenou pusou.
"Ať mu tam nevletí mucha!" syknu na Billa, když toho nachvilku nechá,
"Počkej, zachvilu se mu tam vydá celej roj." Bill mě položí na lavičku a pokračuje, když to vypadá, že mi snad i sundá tryčko, přijde manager
"Taťka už toho má asi dost." poznamená Bill, když přijde až k nám, chvilku na nás zírá jako, jestli sme normální, ale pak uvidí flašu s vodkou
(-mimochodem, už skoro prázdnou). Jenom se na nás neurčitě
(radči - ten jeho pohled popisovat nebudu - projistotu) podívá, chytne Billa za loket a mě za druhej.
"Kdybych byl tvůj taťka, tak se nedožiješ rána!" koukne na Billdu, pak se otčí na mě
"A kdybych měl být- nedej bože- tvůj, tak se nehneš z baráku!" nakloním se dozadu a kouknu na Billa
"Vidíš?! A to je ten problém, žádnej taťka nechce pouštět holky, do 15-ti s tím, že sou moc malý. A od 15-ti právě proto, že sou už dost strý!" Bill se ušklíbne a hodí hubu o manažerovu nohu
(by mě zajímalo, jak se mu to povedlo) a ten jak nás držel za lokty, tak mě stáhl sebou sem padla na manažéra a chystala sem se zvednout, ale všimla sem si Billa,k trj ležel pod manažerem a strašně se tlemil. Sem měla hlavu kousek od něj
"Ahoj! Puso!" Bill se usmál
"Puso?" zamyslím se
"Jo!" začnem s tam zase líbat. Manažer leží mezi náma, odněkud vyleze několik fotografů
(už je nebavilo, fotit z křoví) a z okem Betys, Tom, Gusťa a Georg. Všichni na nás čuměj a dostávaj nehorázný výgeby.
Komentáře
Přehled komentářů
Nice blog! Please coment my blog too www.tkh.blog.onet.pl Kisses;*;*;*
www.tkh.blog.onet.pl
(LuCy_Poland, 1. 7. 2006 9:18)