Druhá šance! 13
1. 7. 2006
Nakonec se manažér nějak zvedne a odtáhne nás do hotelu, pustí nás a
jde k recepci, celou dobu do nás něco hustí, ale mi ho neposloucháme a
jdeme na horu.
Zalezem k Billovi na pokoj, pomůžeme si od oblečení a lehnem si do poslele, chvilku se mazlíme, ale pak usnem (jenom ve spodním).
Druhej den ráno mám strašnou opici, stíží poznám kde sem, chvilu ležím v posteli a pak se vedle mě zvedne Bill
"Kudla to je opice,..." rozhlídne se kolem
"...A vokno!" dodá, když si všimne oblečení kolem, vyvalí oči a koukne na mě (jelikož mám korzet, tak není vydět jestli na sobě něco mám a nebo ne - ještě sem zakrytá peřinou), nevině se na něj usměju
"Na mě se nedívej - vživotě sem neměla větší okno než teď! Vždycky sem si aspoň něco pamatovala." Bill se skoumavě podívá na peřinu
"Mi sme to... to?" hipnotizuju svoje tryčko, hozený u dveří do koupelny
"Já nevím." uculím se na něj, chi se zvednout a jít si pro obblečení, ale Bill mě chytne za ruku.
"Počkat, počkat, počkat!" lehnu si zpátky (ono to fakt vypadá jako, že na sobě nic nemám).
"Já ti to donesu."
"Proč? Chodit ještě umím." dojdu si pro oblečení, ale všimnu si Billovi hipnotizace
"Co?"
"Nic."
"Jaktože nic, vž... ." nenechá mě to doříct a začneme se líbat...
▬
Asi o hoďku, dvě později. Probudím se a posadím se na posteli, Bill ještě spí. Oblíknu se a jdu za Bětou, vlítnu k ní do pokoje.
"Betys?!" rozvalím dveře, je tam s Tomem.
"Sorry." jdu ven, na konci chodby je balkón, tak si tam jdu sednout, zachvilu přijde Běta
"Cos potřebovala?" ani se na ni nepodívám
"Já... já... " sedne si vedle mě
"Co?"
"Já sem... vyspala sem se s Billem." usměje se
"Kvůli tomu tady tak vyvádíš?" podívám se na ni
"Ty to nechápeš. Já... včera sm se opili, nic si nepamatuju a..." přeruší mě
"Včera ste se opili, to jo. Ale nic nebylo, manažer vás byl zkontrolovat, pže ste mu zdrhli. Spali ste jek zabití, maximálně ste si pomohli od oblečení." tahle zpráva mě aspoň trochu uklidní
"Ale dneska jo... Já nevím, proč sem to udělala, příjdu si jak štětka!" Betyna mě přeruší
"Máš ho ráda?!" kývnu
"Tojo, ale..." rozhodí rukama
"Tak nechápu co řešíš. Byla si to ty, kdo prohlašoval, že když se dva mají rádi není co řešit!" hipnotizuju lidi chodící po ulici
"To jo, ale tohle mi připadá moc brzo." Betyna se zašklebí
"A to to s ním chceš až po svadbě?" vyvalím oči
"Nesnáším svadby lidi se berou kvůli tomu, aby měli těžší rozvod. Jiný důvody tu nevidím." Běta se usměje
"Ha! Naše malá "romantička" se prořekla." protočím oči
"Tohle z toho vynech!" Betyna zvážní
"Já si myslím že se znáte i že spolu na to chodíte už dost dlouho - až moc." chvilku nad tím uvažuju a musím přiznat, že
"Asi máš pravdu. Ty si se s Tomem taky vyspala?" opřu se o zeď
"Asi? Já bych řekla, že ju mám, vždycky. A co dělám s Tomem je moje věc. Takže teď upaluj k sobě, zbal si věci a pěkně rychle se přestěhuj k Billdovi!" chci něco říct, ale nepusí mě ke slovu
"Ještě dneska přijede Ema a Tom říkal, že chce přijet i Andreas." usměju se
"Dobře - takže jo!" zvednu se a jdu si zbalit, zrovna, když házím do kabele poslední oblečení, ozve se Bill
"Ty někam jedeš?" otočím se na něj
"Ty už si vzhůru? Ne jenom se stěhuju. - K tobě jestli ti to nevadí."
"Né, vůbec. Ale co tak náhle?"
"Běta říkala, že přijede Andreas s Emou." Bill se opře o stěnu
"Jenom kvůli tomu?" usměju se na něj a líbmu ho na tvář
"Pomůžeš mi s tím?" Bill se koukne na ten malej kufr
"Jo jasně." mávnu rukou
"Nemyslím s tím, ale s tímhle." otočím se a ukážu na dva kufry, do kterých by se né jednomu člověku vydalo oblečení na rok
"Co v tom všechno máš?" zeptá se mě udiveně
"Ale, jenom potřebný věci." Bill se usměje
"A pakže toho tolik sebou tahám jenom já." nevině se na něj uculím a jdem.
Zalezem k Billovi na pokoj, pomůžeme si od oblečení a lehnem si do poslele, chvilku se mazlíme, ale pak usnem (jenom ve spodním).
Druhej den ráno mám strašnou opici, stíží poznám kde sem, chvilu ležím v posteli a pak se vedle mě zvedne Bill
"Kudla to je opice,..." rozhlídne se kolem
"...A vokno!" dodá, když si všimne oblečení kolem, vyvalí oči a koukne na mě (jelikož mám korzet, tak není vydět jestli na sobě něco mám a nebo ne - ještě sem zakrytá peřinou), nevině se na něj usměju
"Na mě se nedívej - vživotě sem neměla větší okno než teď! Vždycky sem si aspoň něco pamatovala." Bill se skoumavě podívá na peřinu
"Mi sme to... to?" hipnotizuju svoje tryčko, hozený u dveří do koupelny
"Já nevím." uculím se na něj, chi se zvednout a jít si pro obblečení, ale Bill mě chytne za ruku.
"Počkat, počkat, počkat!" lehnu si zpátky (ono to fakt vypadá jako, že na sobě nic nemám).
"Já ti to donesu."
"Proč? Chodit ještě umím." dojdu si pro oblečení, ale všimnu si Billovi hipnotizace
"Co?"
"Nic."
"Jaktože nic, vž... ." nenechá mě to doříct a začneme se líbat...
▬
Asi o hoďku, dvě později. Probudím se a posadím se na posteli, Bill ještě spí. Oblíknu se a jdu za Bětou, vlítnu k ní do pokoje.
"Betys?!" rozvalím dveře, je tam s Tomem.
"Sorry." jdu ven, na konci chodby je balkón, tak si tam jdu sednout, zachvilu přijde Běta
"Cos potřebovala?" ani se na ni nepodívám
"Já... já... " sedne si vedle mě
"Co?"
"Já sem... vyspala sem se s Billem." usměje se
"Kvůli tomu tady tak vyvádíš?" podívám se na ni
"Ty to nechápeš. Já... včera sm se opili, nic si nepamatuju a..." přeruší mě
"Včera ste se opili, to jo. Ale nic nebylo, manažer vás byl zkontrolovat, pže ste mu zdrhli. Spali ste jek zabití, maximálně ste si pomohli od oblečení." tahle zpráva mě aspoň trochu uklidní
"Ale dneska jo... Já nevím, proč sem to udělala, příjdu si jak štětka!" Betyna mě přeruší
"Máš ho ráda?!" kývnu
"Tojo, ale..." rozhodí rukama
"Tak nechápu co řešíš. Byla si to ty, kdo prohlašoval, že když se dva mají rádi není co řešit!" hipnotizuju lidi chodící po ulici
"To jo, ale tohle mi připadá moc brzo." Betyna se zašklebí
"A to to s ním chceš až po svadbě?" vyvalím oči
"Nesnáším svadby lidi se berou kvůli tomu, aby měli těžší rozvod. Jiný důvody tu nevidím." Běta se usměje
"Ha! Naše malá "romantička" se prořekla." protočím oči
"Tohle z toho vynech!" Betyna zvážní
"Já si myslím že se znáte i že spolu na to chodíte už dost dlouho - až moc." chvilku nad tím uvažuju a musím přiznat, že
"Asi máš pravdu. Ty si se s Tomem taky vyspala?" opřu se o zeď
"Asi? Já bych řekla, že ju mám, vždycky. A co dělám s Tomem je moje věc. Takže teď upaluj k sobě, zbal si věci a pěkně rychle se přestěhuj k Billdovi!" chci něco říct, ale nepusí mě ke slovu
"Ještě dneska přijede Ema a Tom říkal, že chce přijet i Andreas." usměju se
"Dobře - takže jo!" zvednu se a jdu si zbalit, zrovna, když házím do kabele poslední oblečení, ozve se Bill
"Ty někam jedeš?" otočím se na něj
"Ty už si vzhůru? Ne jenom se stěhuju. - K tobě jestli ti to nevadí."
"Né, vůbec. Ale co tak náhle?"
"Běta říkala, že přijede Andreas s Emou." Bill se opře o stěnu
"Jenom kvůli tomu?" usměju se na něj a líbmu ho na tvář
"Pomůžeš mi s tím?" Bill se koukne na ten malej kufr
"Jo jasně." mávnu rukou
"Nemyslím s tím, ale s tímhle." otočím se a ukážu na dva kufry, do kterých by se né jednomu člověku vydalo oblečení na rok
"Co v tom všechno máš?" zeptá se mě udiveně
"Ale, jenom potřebný věci." Bill se usměje
"A pakže toho tolik sebou tahám jenom já." nevině se na něj uculím a jdem.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
