Jdi na obsah Jdi na menu
 


Druhá šance! 15

2. 7. 2006
Tom si naštvaně sedl na pódium vedle schodů, na kterejch seděl Gusťa s Georgem. Hipnotizuje Billa a pak si všimne nás jak sebou mlátíme smíchy ušklíbnese, nakloní se ke klukům a něco jim pošeptá, ti kývnou a Tom jde za manažerem, chvilu tam něco řešej a pak manager kývne a Tom se vrátí ke klukům - Bill se tam porát vyžíva v tom hamburgru a nevnímá okolí. Všichni tři zářej jak sluníčka a jdou k nám, přestanem se smát. Tom nás vezme a odvede nás do zákulisí, když vidím, že jdeme směrem ke schodům, který vedou k pódiu, nevidržím se nezeptat.

"Co na pódiu?" Tom se zaculí a zacpe mi pusu (holky si toho ještě jaksi nevšimly) vystrčil nás na pódium.

"Kytaru, mirofon, bicí, basovku tu máte - tak se můžete pochlubit." otočím se na něj
"Tohle nemůžeš udělat!" Tom se zacenil
"Že ne?" než sem stihla něco říct, tak zamčel dveře sem se otočila na holky, ty pokrčily ramenama. Sem šla přez celí pódium stím, že slezu tam, ale stál tam Gustav s Georgem, takže sem to vzdala, sedla sem si vedle mikrofonu a čekala až je to přestane bavit, Bill mezitím dojí a kouká na nás jak na malý dítě na hračku. Docela sem se přemáhala abych si nezačala hrát s mikrofónem, holky taky měly co dělat, aby nezačaly hrát. Manager si stoupl před pódium.

"Tak jedem. Můžete začít!" koukne se na něj jestli to jako myslí vážně
"Aspoň jednu písničku." kluci na nás udělají psí oči
"Ale jenom jednu." otočím se na holky, který na kluky tolik neviděly, a vražděj mě pohledama, jenom se na ně zaculím

"Tak, co bude? Takový protesty ve studiu ale nebudou." narovnám se
"Jakým studiu?!" otočí se na Toma
"Říkal si, že o tom výjou." Bill se na rovná
"Ale já sem to ještě neschválil, takže tvůj nápad se zamítá!" s holkama už sme byli u dveří celý šťastný, že to Bill zamít. Najednou se Bill zvedne

"Holky?" otočíme se na něj
"Nechtěly byste s náma nazpívat, nějaký písničky?" Všichni protočí oči, Tom se tleskne do čela a flákne sebou na zem. Musím se tomu zasmát, ještě jak se u toho tváří naprosto vážně, ale to sem neměla dělat, pže kluci to vzali jako souhlas.

"Tak dobře, Bill už asi před půl rokem napsal písničku, kterou by měl zpívat kluk s holkou -případně s holkama, ale jaksi sme ji ještě nenahráli..." přeruším Tomovi jeho naděje

"Vždyť ste nás ještě ani neslyšeli hrát! Tak jak můžete vědět, že zrovna,když to budete hrát s náma, tak to bude ideální?" Tom se postaví

"Že neslyšeli?" přejde halu a zapne rádio, ve kterým bylo naše poslední CD.
"Ale to bylo před rokem." Tom se zakření

"Myslím, že hraní a zpěv se nezapomíná." stopne to
"Ale mi sme od tý doby nic nedělaly, všechno, zůstalo ve zkušebně, nikdo tam od tý doby nebyl." Betyna se narovná

"Já jo." otočím se na ni
"Pššt! -Ja taky." Bety na se ušklíbne.Když Tom uvidí jak se Betyna dívá na kytaru, jenom se ušklíbne

"Tak mi jdem vedle, vy si to ještě rozmyslete." sotva zaleli, všechny sme si sedly na zem
"Co teď? Má někdo nápad?" Ema si sedne k bubnům
"No, ono to zatím vypadá, že když jim nezahrajem, tak tu budem ještě zítra." Betyna chvilku přemýšlí
"Blbost! Neska mají koncert." všichni se usmějem a chzvilku kecáme. Po chvilce se přistihnu, jak v ruce držím mikrofon, rychle ho položím na zem a podívám se na holky. Betys má taky co dělat s tou kytarou, aby nezačala hrát. I Emča s tím měla roblémy.

"Hej! Tohle není fér, takový mučení!" ozve se najednou Betyna a přitáhne si kytaru a chvilku si vyxbrnkává nějakovou melodii, nakonec začne hrát. Ema na ni chvilku kouká, ale pak se přidá, obě se otočej na mě

"No, jo porát." dám mikrofon zpátky a vezmu si basovku a jdu zpátky před mikrofon, odehrajeme asi dvě, nebo tři písničky a pak si všimnu kluků vykukujících ze dveří. Jenom se na ně zaculím a přetanem hrát. Manager si nás letmo prohlídne

"Myslím, že můžou." kluci kývnou, tom si něco uvědomí
"Holky, mi vám pošlem pro nástroje, kde máte tu zkušebnu?" Vyvalím voči
"Ne, ne, ne, ne! Ne!" Tom se na mě podívá jestli sem v pohodě, Betyna mávne rukou
"Nesnáší, když jí někdo šahá na její věci." Tom kývne, jako že chápe
"A můžem jet s váma?" zamrká na nás Gusťa
"A kdy by sme měli jet?" slezu z pódia, Tom s Billem se na sebe kouknou
"No, do studia máme jet, zá..." ozve se Bill
"Dobře. Tak já tam zajedu, ale ty.." otočila sem se na Betynu
"...tu zůstaneš." nechápavě se na mě podívá
"Próč?!" protočím oči
"Pže se s ní zase pohádáš." když sme se chystaly rozhádat, Tom se narovnal
"Pojedeme všichni!" Běta se na mě výtězoslavně zakření, manager se podívá na hodiny
"No, tak můžem vyrazit ne?"
"Počkat, já to racši oznámím mamce - by zas řádila." Běta protočí oči a kluci si sednou pod pódium. Zapnu mobil a chstám se jí zavolat, když vtom mě zavalí, nehorázný množství SMSek s nepřijatým voláním.

"Starostlivá maminka." směje se Tom, když vidí, jak tam stojím a čeká než ten mobil přestane pípat.
"Spíš se nemá s kým hádat, tak vopruzuje nás." zaksichtí se Běta a zapne svůj mobil sem čekala, že to taky začne pípat, ale nic, podala miho a konečně sem jí mohla zavolat. Když mi to konečně zvedla, tak sem jí vysvětlila, že přijedem pro nástroje a jestli by se nemohla podívat po klíči od zkušebny, okamžitě začala narážet na ty noviny, sem se jí z toho nějak vymotala, oznámila, že tam půjdem i s klukama a rychle sem to tipla, že by to tam začala rozebírat.

"Můžem?" hodím mobil Bětě
"Jo a mamka by chtěla aby sme tam - všichni - zůstali asi tak do pondělka." Kluci pokrčí ramenama.
"Mi můžem, nahrávat se dem až za 2 týdny, takže by sme mohli."
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář