Druhá šance! 16
2. 7. 2006
Manager jim to odkývne, takže si zbalíme věci a na tři dny vyrážíme k nám. Doma nás uví tá mamka s tím, že nenašla klíč od zkušebny. Sotva vylezou kluci z auta, hned se ke mě nahrne.
"Říkala si, že přijedete s vašima klukama a né s nečím takovým. ukáže na Billa s Tomem, strhnu ji tu ruku zpátky a snažím se uklidnit
"Máš ten klíč?" zaculí se na mě
"Já sem ho nenašla." Betyna si chtěla sednout na trávník, ale hned vyskočí
"Nenašla, nebo je to tenhle v půlce zlomenej?" hodí jí obě půly k nohám, jenom se na ni naštvaně podívám
"To nemyslíš vážně?!" vyjedu na ni
"Můžeš mi vysvětlit proč si ho zlomila!?!" Běta na mě čumí s otevřenou pusou
(doteď sem se s ní nepohádala, vždycky sem se nechala seřvat)
"Jak to semnou mluvíš, spratku a když seštak tak nechutně sobecká, děvka tak by si to měla vědět sama!!" vrazí mi facku, chvilu se z toho vzpama továvám, pže to byla pěkná pecka, znechuceně se na ni podívám
"Takže já sem sobecká, jo?! A děvka, hmm... . Tak mi v tom případě mi řekni, co seš ty!!"
"No, kdyby si nebyla čupka, tak se tu netaháš s..." nedořekne to, pže jí taky jednu natáhnu
"Víš co?! Těch tvejch urážek a ponižování mám už plný zuby! A to co si ty chtěla nazvat buzerantem je můj kluk! A víš co?! Nikdo tady nemá za potřebí tě poslouchat! A laskavě mi vysvětli jak se do tý zkušebny teďka dostanem!!" Běta se tam potichu směje tomu jejímu výrazu
"Co je snad sis nemyslela, že budu furt stejnej fracek, kterj si nechá všechno líbit?!" vyjedu na ni (mařku). Jenom zamrká
"A víš co? Ty si nám zlomila klíč, to si jako myslíš, že já tobě nic neudělám?! Že to zase přejdu?!" dáruce v bok
"Zrovna ty si určitě něco dovolíš!" Běta se opře o auto, já se na ni otočím
"Proč mi nido nevěří?"pokrčí ramenama
"Tobě nikdo nevěří, že to uděláš a odemě si všichni udržují odstup s tím, že to udělám i když to je jenom sranda." otočím se zpátky na matku
"Můžeš na chvilu?"dotáhnu ju dom, Betyna přimhouří oči
"Ups!!" a šla zamnou, vešla do kuchyně kde sem seděla na stole a matka lítala pokuchyni
"Už to máš?!" vyjedu na ni naštvaně, když vidím Bětu okamžitě změním tón
"Poď půjdem si pro věci né? Kde sou kluci?" kývne a jde pro kluky, když je vidí v baráku chcena ně začít řvát, ale Betyna ji předběhne
"Neopovažuj se na kohokoliv z naši ch přátel -či kluků- křivě hubu!" Překvapeně se na ni podívá a nechá ji jít, mezitím najdu klíče od sklepa a jdeme dolů. Otevřu skříň
"Páni! Kdo tu naposledy byl?" Běta se mi koukne přes rameno
"Myslím, že ty. Pže jinak, by to tu nebylo tak porovnaný. A ve zkušebně já s Emou." kývnu a začnu vytahovat oblečení
"Co děláš?" koukne mi přez rameno Bill
"Ále, jenom sme to musely přestat nosit, ale s tím je teď konec- nikdo mi nebude řídit život!" vytahám veškerý hadry a naházím je do kabele, pak se vydáme za barák na zkušebnu
"Ale jak se tam chceš..." necořekne to, pže vytáhnu šutr a rozbiju okno, Běta pokrčí ramenama
"To bylo praktický." -druhý klíče sme nechávaly vždycky vevnitř, takže sem prolezla oknem a otevřela sem jim zevnitř do našeho království. Všechno tam bylo perfektně uklizený
(až na to vysklený okno), porovnaný, nikde ani smítko prachu. Kluci na tu chvilku koukali a pak nám pomohli s věcima. Za čtvrt hoďky sme to měli všechno odnošený v mikrobusu.
Když sme dojeli zpátky do Berlína, kluci si tam nechali věci a jeli s náma do jejich zkušebny, nechali sme si tam věci a šli sme se projít. kluci skoro celou dobu mlčí, až když sme s Billem samotní, tak začne být jako vždycky ukecanej k nezadržení. Nakonec z něj vypadne otázka
"To si, svý mamce vrazila - kvůli mě?" překvapeně se na něj podívám
"Jo." usměje se na mě a začnem se líbat.
"Říkala si, že přijedete s vašima klukama a né s nečím takovým. ukáže na Billa s Tomem, strhnu ji tu ruku zpátky a snažím se uklidnit
"Máš ten klíč?" zaculí se na mě
"Já sem ho nenašla." Betyna si chtěla sednout na trávník, ale hned vyskočí
"Nenašla, nebo je to tenhle v půlce zlomenej?" hodí jí obě půly k nohám, jenom se na ni naštvaně podívám
"To nemyslíš vážně?!" vyjedu na ni
"Můžeš mi vysvětlit proč si ho zlomila!?!" Běta na mě čumí s otevřenou pusou
(doteď sem se s ní nepohádala, vždycky sem se nechala seřvat)
"Jak to semnou mluvíš, spratku a když seštak tak nechutně sobecká, děvka tak by si to měla vědět sama!!" vrazí mi facku, chvilu se z toho vzpama továvám, pže to byla pěkná pecka, znechuceně se na ni podívám
"Takže já sem sobecká, jo?! A děvka, hmm... . Tak mi v tom případě mi řekni, co seš ty!!"
"No, kdyby si nebyla čupka, tak se tu netaháš s..." nedořekne to, pže jí taky jednu natáhnu
"Víš co?! Těch tvejch urážek a ponižování mám už plný zuby! A to co si ty chtěla nazvat buzerantem je můj kluk! A víš co?! Nikdo tady nemá za potřebí tě poslouchat! A laskavě mi vysvětli jak se do tý zkušebny teďka dostanem!!" Běta se tam potichu směje tomu jejímu výrazu
"Co je snad sis nemyslela, že budu furt stejnej fracek, kterj si nechá všechno líbit?!" vyjedu na ni (mařku). Jenom zamrká
"A víš co? Ty si nám zlomila klíč, to si jako myslíš, že já tobě nic neudělám?! Že to zase přejdu?!" dáruce v bok
"Zrovna ty si určitě něco dovolíš!" Běta se opře o auto, já se na ni otočím
"Proč mi nido nevěří?"pokrčí ramenama
"Tobě nikdo nevěří, že to uděláš a odemě si všichni udržují odstup s tím, že to udělám i když to je jenom sranda." otočím se zpátky na matku
"Můžeš na chvilu?"dotáhnu ju dom, Betyna přimhouří oči
"Ups!!" a šla zamnou, vešla do kuchyně kde sem seděla na stole a matka lítala pokuchyni
"Už to máš?!" vyjedu na ni naštvaně, když vidím Bětu okamžitě změním tón
"Poď půjdem si pro věci né? Kde sou kluci?" kývne a jde pro kluky, když je vidí v baráku chcena ně začít řvát, ale Betyna ji předběhne
"Neopovažuj se na kohokoliv z naši ch přátel -či kluků- křivě hubu!" Překvapeně se na ni podívá a nechá ji jít, mezitím najdu klíče od sklepa a jdeme dolů. Otevřu skříň
"Páni! Kdo tu naposledy byl?" Běta se mi koukne přes rameno
"Myslím, že ty. Pže jinak, by to tu nebylo tak porovnaný. A ve zkušebně já s Emou." kývnu a začnu vytahovat oblečení
"Co děláš?" koukne mi přez rameno Bill
"Ále, jenom sme to musely přestat nosit, ale s tím je teď konec- nikdo mi nebude řídit život!" vytahám veškerý hadry a naházím je do kabele, pak se vydáme za barák na zkušebnu
"Ale jak se tam chceš..." necořekne to, pže vytáhnu šutr a rozbiju okno, Běta pokrčí ramenama
"To bylo praktický." -druhý klíče sme nechávaly vždycky vevnitř, takže sem prolezla oknem a otevřela sem jim zevnitř do našeho království. Všechno tam bylo perfektně uklizený
(až na to vysklený okno), porovnaný, nikde ani smítko prachu. Kluci na tu chvilku koukali a pak nám pomohli s věcima. Za čtvrt hoďky sme to měli všechno odnošený v mikrobusu.
Když sme dojeli zpátky do Berlína, kluci si tam nechali věci a jeli s náma do jejich zkušebny, nechali sme si tam věci a šli sme se projít. kluci skoro celou dobu mlčí, až když sme s Billem samotní, tak začne být jako vždycky ukecanej k nezadržení. Nakonec z něj vypadne otázka
"To si, svý mamce vrazila - kvůli mě?" překvapeně se na něj podívám
"Jo." usměje se na mě a začnem se líbat.
Komentáře
Přehled komentářů
Hi! Nice photo(kaulitz twins) kisses 4 U ;*;*;*
gut
(Běta, 2. 7. 2006 15:39)supeeeeeeeeer! piš další nám teď blbne net, ale snad to fotr spraví abych mohla psát taky další díly. nechce se ti ven? já se doma nudím...
www.tokiohotel.alias.pl
(LuCy_Poland, 2. 7. 2006 21:57)