Druhá šance! 20
10. 7. 2006
Stál tam totiž manager. Vykuleně nanás zírá. Opře se o dveře a propaluje nás pohledem
"Tohle mi vysvětlíte jak?!" rozhodí rukama, poodstoupí od dveří a ukáže na mě
"Mohl sem kdokoliv přijít!" hypnu do Billa
"Jo - měl si pravdu, už tečou." jenže manager nás slyšel
"Nechápu co vám na tom příjde směšnýho?!" podívá se na mě a zamrká otevře dveře, zkontroluje cedulku na dveřích a koukne na mě
"Ty si se sem dostala jak?" prohlídne si mě
"A, z jakýho důvodu vypadáš, tak jak vypadáš?" vytáhnu obočí a založím ruce v bok
"Něco proti?!" Bill se na managera zamračí a ten se začne opravovat
"Já... já myslel to, že... ,že seš mokrá." kývnu hlavou jakože chápu a pokrčím ramenama.
"No, víš. ona Běta ke mě takhle přišla..." Bill mi za zády podá sprchu a já jdu k managerovy, ten se na mě nejistě podívá, ale zůstane stát na místě.
"Stoupla si předemě - asi nějak takhle... a pak..." Bill zapne vodu a já pořádně nahodím managera, chudák Bill ho nešetřil. Dal tam přímo ledovou vodu.
"...mě takhle ohodila." Bill vypne vodu a já schovám sprchu za záda a udělám na něj svůj svatouškovskej obličej. Nejdřív vipadá, že chce něco říct, ale když se ke mě přidá Bill s psíma očima, jenom naprázdno otevře pusu a pro sebe si něco zamumlá. nakonec otvře dveře a ukáže na ně, oba s Billem poslušně vypochodujem ven a Bill mě odvede do zkušebny, Tam se na nás hnedka všichni otočej a když za náma zavře dveře manager, Tom s Bětou se ušklíbnou a posunou se aby sme si mohli vedle nich sednout, ale Bill mě odtáhl na druhou stranu. Prej:
"Radši" kouknu na Toma, ten má pořádně zklamanej výraz, nechápavě se na něj podívám a on se na mě hned mile usměje, nechápavě zamrkám a otočím se na Billa, chci něco říct, ale předběhne mě manager
"Tak co..." neposlouchám ho, pže do mě Bill letmo hypne. Nechápavě se na něj otočím a on mi začne vysvětlovat, proč sedíme tady.
- Skvělý! Jediný co sem z jeho půl hodinovýho proslovu pochopila, tak bylo to, že se zase o něco sázeli a drbali
(Sem zvědavá jestli Tomovi řekli o těch Gustavovejch kalhotech - když já ho držela, kousek, fakt jebnom kousek pod rozkrokem)
"Naťo?" trhnu sebou a rozhlídnu se po místnosti
"Co?" Betys se ušklíbne a chce něcoříct (by nedopadlo dobře), takže ještě rychle dodám
"Já, sem neposlouchala, sorry." kouknu na managera, ten protočí oči
ůmluvili sme tu o tom, že byste mohli přestat dělat bordel na veřejnosti - trochu se zklidnit. Pak sme tu komentovali, to jak vás dva aspoň troch přinutit, aby ste vydrželi aspoň den, nebo dva bez vocucávání." Betyna se nám tam s Tomeme řehnila, ale manager se na ni usměje pohladí ji po vlasech, chytne ji za krk
(to ona hróóózně "ráda") a posadí ji vedle Billa, mě odtáhne k Tomovi, kouknu na Toma tím svým oblíbeným pohledem
"Čau!" se zaculí, já se otočím na managera
"A s tímhle mám dělat jako co?" Betyna po mě hodí sáček s hamburgrama, kterej chytne Tom
"Díky!" zářivě se na ni usměje, jenže v tu chvíli mu já vezmu ty hamburgry. Tom se prodce otočí a omylem mi jednu natáhne, já se zakloním, chvilku to vyvažuju, ale když uvidím Bětin pohled začnu se smát a sletím po zádech dozadu, ten sáček vyhodím do vzduchu a poněm se rozeběhne Gusťa Tom i Georg, Bill nahodí znuuděnej pohled a já se soukám z tý díry
(Sem padla mezi křeslo a gauč), když se vydrápu zpátky všichni tři se tam 'perou' o ten sáček, Bill je tam jen pozoruje, nakonec ze zvedne a jde k nim, chvilku stojí nad nima a nakonej jim ten sáček vyšmahne, ti si toho chudáci ani nevšimnou a 'perou' se dál. Vyculenej si sedne ke mě a pustí me se do toho, zachvilku se k nám přidá i manager s Bětou. Měl to být oběd nás všech, ale on toho Bill spořádá stejně jako Tom, takže sme každej snědli jeden a Bill dojel ten zbytek.
"Ehm, Ehm!" Tom poklepe Billovi na rameno a ten se ho chudák tak lekne, že se začne dusit. Otočí se na něj
"Copak potřebuješ bráško?" usmě je se na něj. Tom zvážní
"To co si předchvilkou zpořádal, byl můj oběd!" Běta přestane žvýkat a schová zbytek hamburgru za záda a nevině se na Toma zaculí, z toho jejího pohledu se začnu dusit smíchy. Tom nás tam sjede všechny pohledem a chce začít protestovat, ale manager se rychle postavil a posadil nás tak jak sme seděli, před tou bitkou o oběd. Chvilku nás pozoroval a když viděl, že chce něco namítnout tentokrát Běta, rychle navázal řeč
"Ty si se ptala, co s tím máš dělat?" nahodím ten svůj ksicht a kývnu
"No, to máš jednoduchý, je to taky kluk." toho se rychle chopím
"Ale né můj." Manager chvilku přemýšlí a když chce něcoříct skočí mu do řeči Georg
"To už máš jedno, Gustava si taky..." Vyvalím oči, rychle sundám Tomovi kšiltku a hodím ju po něm.
"Člověče ty seš někdy i užitečnej!" vrátím Tomovi kšiltku, když ji Georg hodí zpátky. Bill tam tiká pohledem ze mě na Gustava, nakonec se zvedne a jde pryč, chci jít za ním, ale Tom mě chytne za loket
"Chvilku ho nech, dej mu 5minut, pak přijde." stáhne mě na gauč a kecá s Bětou, přesně za pět minut jdu ven, jenže Bill chtěl jít zjevně dovnitř a protože sem byla o n+ěco rychlejší, když sem rozvalila dveře uštědřila sem mu pěknou perdu po hlavě. Zůstal stát za dveima, takže sem si ho všimla až když sem zavřela dveře. Docela solidně to tam vyrovnával - se mu nedivým, pecka to byla pořádná. Rozběhla sem se k němu.
"Ježiši Bille, seš v pohodě?!" držel se za hlavu a podepíral se o zeď
"Jo, jenom tě vidím dvakrát." usmějese na mě, rychle ho podepřu a dovedu ho k těm hajzlíkům, kde sme byly s Bětou. Dovedu ho k jednomu hajzlíku a posadím ho na něj
(Byl sklopenej)
"Počkej chvilu, skočím pro ručník." řeknu mu a trtám zpátky. když vlítnu do tý zkušebny všichni na mě vysej pohledama. Zastavím se a otočím se na ně
"Co je?" všichni zamručej něco jako
"Nic, coby." jen nad nima mávnu rukou a když už ten ručník nějakej mám, jdu s ním za Billem
"Hey! Ten je můj!" křikne za mnou Georg. Otočím se na něj v běhu, cožli sem neměla dělat, zakopnu o práh u dveří a hodím fakt dost solidní hubu, všichni se nahrnou do dveří, manager mě pomůže se zvednout, sem si prokousla red. Chce mi na toněco říct, ale já začnu dřív.
"Nic neříkej! Já sama. Čau!" jdu za Billem, všichni na mě čučej jestli sem normální, tak jim pro jistotu ještě zamávám a zalezu na hajzliky.
"Tohle mi vysvětlíte jak?!" rozhodí rukama, poodstoupí od dveří a ukáže na mě
"Mohl sem kdokoliv přijít!" hypnu do Billa
"Jo - měl si pravdu, už tečou." jenže manager nás slyšel
"Nechápu co vám na tom příjde směšnýho?!" podívá se na mě a zamrká otevře dveře, zkontroluje cedulku na dveřích a koukne na mě
"Ty si se sem dostala jak?" prohlídne si mě
"A, z jakýho důvodu vypadáš, tak jak vypadáš?" vytáhnu obočí a založím ruce v bok
"Něco proti?!" Bill se na managera zamračí a ten se začne opravovat
"Já... já myslel to, že... ,že seš mokrá." kývnu hlavou jakože chápu a pokrčím ramenama.
"No, víš. ona Běta ke mě takhle přišla..." Bill mi za zády podá sprchu a já jdu k managerovy, ten se na mě nejistě podívá, ale zůstane stát na místě.
"Stoupla si předemě - asi nějak takhle... a pak..." Bill zapne vodu a já pořádně nahodím managera, chudák Bill ho nešetřil. Dal tam přímo ledovou vodu.
"...mě takhle ohodila." Bill vypne vodu a já schovám sprchu za záda a udělám na něj svůj svatouškovskej obličej. Nejdřív vipadá, že chce něco říct, ale když se ke mě přidá Bill s psíma očima, jenom naprázdno otevře pusu a pro sebe si něco zamumlá. nakonec otvře dveře a ukáže na ně, oba s Billem poslušně vypochodujem ven a Bill mě odvede do zkušebny, Tam se na nás hnedka všichni otočej a když za náma zavře dveře manager, Tom s Bětou se ušklíbnou a posunou se aby sme si mohli vedle nich sednout, ale Bill mě odtáhl na druhou stranu. Prej:
"Radši" kouknu na Toma, ten má pořádně zklamanej výraz, nechápavě se na něj podívám a on se na mě hned mile usměje, nechápavě zamrkám a otočím se na Billa, chci něco říct, ale předběhne mě manager
"Tak co..." neposlouchám ho, pže do mě Bill letmo hypne. Nechápavě se na něj otočím a on mi začne vysvětlovat, proč sedíme tady.
- Skvělý! Jediný co sem z jeho půl hodinovýho proslovu pochopila, tak bylo to, že se zase o něco sázeli a drbali
(Sem zvědavá jestli Tomovi řekli o těch Gustavovejch kalhotech - když já ho držela, kousek, fakt jebnom kousek pod rozkrokem)
"Naťo?" trhnu sebou a rozhlídnu se po místnosti
"Co?" Betys se ušklíbne a chce něcoříct (by nedopadlo dobře), takže ještě rychle dodám
"Já, sem neposlouchala, sorry." kouknu na managera, ten protočí oči
ůmluvili sme tu o tom, že byste mohli přestat dělat bordel na veřejnosti - trochu se zklidnit. Pak sme tu komentovali, to jak vás dva aspoň troch přinutit, aby ste vydrželi aspoň den, nebo dva bez vocucávání." Betyna se nám tam s Tomeme řehnila, ale manager se na ni usměje pohladí ji po vlasech, chytne ji za krk
(to ona hróóózně "ráda") a posadí ji vedle Billa, mě odtáhne k Tomovi, kouknu na Toma tím svým oblíbeným pohledem
"Čau!" se zaculí, já se otočím na managera
"A s tímhle mám dělat jako co?" Betyna po mě hodí sáček s hamburgrama, kterej chytne Tom
"Díky!" zářivě se na ni usměje, jenže v tu chvíli mu já vezmu ty hamburgry. Tom se prodce otočí a omylem mi jednu natáhne, já se zakloním, chvilku to vyvažuju, ale když uvidím Bětin pohled začnu se smát a sletím po zádech dozadu, ten sáček vyhodím do vzduchu a poněm se rozeběhne Gusťa Tom i Georg, Bill nahodí znuuděnej pohled a já se soukám z tý díry
(Sem padla mezi křeslo a gauč), když se vydrápu zpátky všichni tři se tam 'perou' o ten sáček, Bill je tam jen pozoruje, nakonec ze zvedne a jde k nim, chvilku stojí nad nima a nakonej jim ten sáček vyšmahne, ti si toho chudáci ani nevšimnou a 'perou' se dál. Vyculenej si sedne ke mě a pustí me se do toho, zachvilku se k nám přidá i manager s Bětou. Měl to být oběd nás všech, ale on toho Bill spořádá stejně jako Tom, takže sme každej snědli jeden a Bill dojel ten zbytek.
"Ehm, Ehm!" Tom poklepe Billovi na rameno a ten se ho chudák tak lekne, že se začne dusit. Otočí se na něj
"Copak potřebuješ bráško?" usmě je se na něj. Tom zvážní
"To co si předchvilkou zpořádal, byl můj oběd!" Běta přestane žvýkat a schová zbytek hamburgru za záda a nevině se na Toma zaculí, z toho jejího pohledu se začnu dusit smíchy. Tom nás tam sjede všechny pohledem a chce začít protestovat, ale manager se rychle postavil a posadil nás tak jak sme seděli, před tou bitkou o oběd. Chvilku nás pozoroval a když viděl, že chce něco namítnout tentokrát Běta, rychle navázal řeč
"Ty si se ptala, co s tím máš dělat?" nahodím ten svůj ksicht a kývnu
"No, to máš jednoduchý, je to taky kluk." toho se rychle chopím
"Ale né můj." Manager chvilku přemýšlí a když chce něcoříct skočí mu do řeči Georg
"To už máš jedno, Gustava si taky..." Vyvalím oči, rychle sundám Tomovi kšiltku a hodím ju po něm.
"Člověče ty seš někdy i užitečnej!" vrátím Tomovi kšiltku, když ji Georg hodí zpátky. Bill tam tiká pohledem ze mě na Gustava, nakonec se zvedne a jde pryč, chci jít za ním, ale Tom mě chytne za loket
"Chvilku ho nech, dej mu 5minut, pak přijde." stáhne mě na gauč a kecá s Bětou, přesně za pět minut jdu ven, jenže Bill chtěl jít zjevně dovnitř a protože sem byla o n+ěco rychlejší, když sem rozvalila dveře uštědřila sem mu pěknou perdu po hlavě. Zůstal stát za dveima, takže sem si ho všimla až když sem zavřela dveře. Docela solidně to tam vyrovnával - se mu nedivým, pecka to byla pořádná. Rozběhla sem se k němu.
"Ježiši Bille, seš v pohodě?!" držel se za hlavu a podepíral se o zeď
"Jo, jenom tě vidím dvakrát." usmějese na mě, rychle ho podepřu a dovedu ho k těm hajzlíkům, kde sme byly s Bětou. Dovedu ho k jednomu hajzlíku a posadím ho na něj
(Byl sklopenej)
"Počkej chvilu, skočím pro ručník." řeknu mu a trtám zpátky. když vlítnu do tý zkušebny všichni na mě vysej pohledama. Zastavím se a otočím se na ně
"Co je?" všichni zamručej něco jako
"Nic, coby." jen nad nima mávnu rukou a když už ten ručník nějakej mám, jdu s ním za Billem
"Hey! Ten je můj!" křikne za mnou Georg. Otočím se na něj v běhu, cožli sem neměla dělat, zakopnu o práh u dveří a hodím fakt dost solidní hubu, všichni se nahrnou do dveří, manager mě pomůže se zvednout, sem si prokousla red. Chce mi na toněco říct, ale já začnu dřív.
"Nic neříkej! Já sama. Čau!" jdu za Billem, všichni na mě čučej jestli sem normální, tak jim pro jistotu ještě zamávám a zalezu na hajzliky.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
