Jdi na obsah Jdi na menu
 


Druhá šance! 22

17. 7. 2006
Manager se na ně s úsměvem otočí.
"Ahoj, dík, žes přijel." podají si spolu ruku
"Jo, člověk se chybama učí, doufám, že to nebude tak strašný. V novináchsou docela často a pokud je nezvládáš ani ty." manager se zarazí

"No já bych je zvládal, ale zkrz kluky to není zrovna jednoduchý." zaculí se na něj
"Dobře tak já je vezmu, nic není nezvladatelný. a vypadají docela... neškodně." manager se na nás otočí

"Holky? Představuju vám vašeho novýho managera... holky tohle je Daniel Lehmann." postupněš se mu představíme a podáme si s ním ruku. Chvilku ho tak jako pozoruju, holky si sednou vedle mě a chvilku ho tam rozebíráme a nakonec sec hodnem na mím názoru, že ho nebudem nijak soudit dokud ho nepoznáme - takže začátky budou těžký. Všechny se na něj mile usmějem, kluci na nás chvilku trochu vykuleně koukaj, ale pak jim dojde o co se snažíme a taky se na něj zaculí. Pak si ještě chvilku prohlížím ten jeho 'doprovod', ten to zpozoruje a vyjde k nám.

"Ještě sem se nepředstavil." podal mi ruku
"Sem Michael... Michael Lehmann." usmě je se na mě, Ema z nás tiká pohledem a hipne do Billa

"Měl by sis ji víc hlídat." Hodím na Emku otrávenej pohled. Michael se koukne na Billa

"Vy spolu chodíte?" Bill nadzvedne obočí posadí si mě na klín a dřív než stačím něco říct probodne ho pohledem

"Jo." Michelem se seznámí i s ostatníma a Bill na něj pořád nedůvěřivě kouká, otočím se na něj

"Děje se něco?" mile se na mě usměje a zavrtí hlavou (jako, že ne), chvilku na něj koukám, ale když se tváří pořád stejně usměju se na dám mu pusu na tvář. Ti dva (myšleno manageři) se na něčem domlouvaj, oba právě koukaj na nás, Daniel se tváří zamyšleně, podepírá si bradu.

"Já si nemůžu pomoct, ale zrovna tihle mi přijdou naprosto v pohodě - nevim proč je držet dál od sebe." manager na něj chvilku zaraženě kouká nakonec pokrčí ramenama
"Dobře jak myslíš, já to nechám na tobě, ale pokud sis nevšiml tak v novinách sou hlavně tihle dva." Daniel na nás kouká a pak pokrčí ramenama

"Tak... měli smůlu."
"Říkáš ty, ale oni choděj všichni pohromadě, jenom tihlencti dva něco provedou."
"Jak si říkal, je to na mě. A já si myslím, že bysme jim ve výdání se neměli nijak bránit a když už, tak všem ať sou na tom stejně." manager váhavě kývne a já se otočím na Billa

"Budem hodní?" Bill se na mě zaculí
"Zkusit to můžem, ale zajímalo by mě jak dlouho to vydržíš, bez...." Běta s Emou se začnou smát, na ně hodím uraženej pohled, otočím se k nim zády a Bill pokračuje

"...bez těch tvejch zcének." zaculím se a otočím se na něj
"Mno, to by mě taky zajímalo." dám mu pusu na tvář. Ema do mě drbne
"Budete se tadyk pořád vocucávat?" našpulím pusu a otočím se na ni
"Tak promiň mi to vezmem najednou." natáhnu se k Billovi a začnem se líbat, Ema na nás chvilku kouká a pak si povídá s Andreasem, když do ní "omylem" hypnu rukou o točíse a chystá se na to, že mě sprdne, ale místo toho se zarozí a krásně se usměje. Zkontroluje naši polohu, sem k ní zádama
(i tak bych neviděla co chce dělat), usměje se ještě víc, zkontroluje jestli ji fakt nikdo nekontroluje a pak se fakt nenápadně nakloní k nám
(nenápadně všichni na ní vysej pohledama), s radostí Billovi podkopne nohy a abych mu na ně náhodou nespadla
(bože ta je starostlivá =0P ), tak mu ještě odtáhne jednu nohu dál. Výsledek -samozřejmě, slítla sem na zem, příšerně sem se lekla, takže bych se nedivyla, kdyby Bill měl z jazyku ceďák. Tak jako zkoumavým pohledem kouknu na mýsto, kde ještě před chvilkou Bill byl a vida -Billův rozkrok, chvilku se zarazím a pak kouknu nahoru na Billa, svatouškovsky se na něj usměju a zkouším se zvednout, ale nějak mi to nejde pář mám naraženou prdel
(au!), Bill mi pomůže se zvednout, všichni se řehtaj i Billovi cukaj koutky, kouknu na něj

"Tak se směj, já vím jaký to je, když se nesmíš smát a řeknu ti, že promě je to hotovej teror." Bill se začne smát, ale omylem mě pustí a já zase sletím na zem,
Bill se ohne jako, že mi pomůže, ale když vidí můj výraz začne se smát ještě víc, to už se směju aji já a když mi podává ruku viděšeně se na něj podívá, pže by mě sto% zase pustil. Posadím se a vyhrabu se na pohovku mezi Emu a Billa. Ema na mě pochybovačně kouká, ale nakonec se trohu posune a vedle sebe stáhne Michaela, taky se směje, ale začnu s ním kecat, je celkem fajn, v pohodě, když se konečně všichni uklidní manager se nakloní k Danielovi

"Vypadají nevině, viď? A měli smůlu, že jo?" Daniel mu na to chce něco říct, ale manager ho nenechá

"Oni to ti dva dělaj naschvál! Necháme je dál od sebe, aby se výdali, jenom tady a na koncertech - pro začátek." Daniel se na nás koukne
"Tak dobře, ale jenom pro začátek." manager spokojeně založí ruce
"Stejně na sebe pak nebudou mít čas." Daniel kývne a otočí sena managera
"Ale necháme je na stejným hotelu." chvilku nad tím uvažujou, prolítnou nás pohledem. Všichni se svatě culí a já se bavím s Michaelem. Oba se na sebe podívají kývnou hlavou

"Jo, zkusit to můžem." Daniel přikyvuje
"Ale když budou protesty, tak půjdou od sebe."
"Nejdřív pokojema."
"Pak hotelem." oba se vzájemně doplňujou, pak chvilku mlčí a slova se ujme Daniel
"Tak holky, rád bych vám zdělil, že Michael -koukám, že se už znáte- bude jezdit pořád s náma, je to můj syn a bude to mít jako výuku v praxi a třeba mě bude i zaskakovat." kývnem

"No a taky bych si vás ještě rád poslech a ještě bych vás chtěl poprosit, žádný vykání, jasný? Prostě Daniel, žádnej pan Lehmann." kývnem, zvednem se, odehrajem asi 4 písničky a jdem si sednout. Daniel se na nás chvilku kouká a pak se začne usmívat

"Tak zpátky dopráce, kvůli sezení na gauči tu nejste." otráveně se zvednem a tu písničku ještě dneska natočíme.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

POKRAČOVÁNÍ

(Leňulka, 21. 7. 2006 22:14)

myslíš že zvládneš napsat ještě víc dílů, PROSÍÍÍÍM!!!!!!!!!!!!
Ono je to tak úúžasný