! Fanfiction !

Billovi a mě začal hrát mobil, byl to Tom s Bětou, chtěli vědět kde sme, nakonec sme se s nima domluvili, že se sejdem u nějakýho studia.
Cestou ani jeden z nás nemluvil, když sme se tam dostali, hned se nás vyptávali kde sme byli jenom sme je odbyli a už to dál neřešili.
Chvilku sme si jen tak povídali a když nám zavolala matka, že máme jít domů
(Teda mě zavolala mamka a Bětě taťka), Bill chytl zase tu svou náladu

(asi si myslel, že je to hraný, pže nám telefony fačali hrát zároveň a mi doněj říkali to samí, akorát že já sem mluvila s matkou a Bětas otcem),
tak že byl zase protivnej. Když sme byli asi 20metrů od nich, zase začal

"A čísla nebudou?" Tom se narovnal
"Hey! Holky! A co čísla?!" Běta mu nadiktovala svoje číslo a odešla zamnou.
"Jenom jedno?"Tom se zamračil
"To je fakt. Petro! A co ty?" Ale já sem ho už jaksi neslyšela - nebo spíš lyšet nechtěla, tak sem se jenom otočila a zamávala sem jim - oboum.
Jakmile sme přišli domů mamka se do nás hnedka pustí.

"Nokonečně! Slečny se uráčili přijít domů!!"
"Volali sme vám snad 9x než ste to zvedli!" No, jako vždy si zlost vybíjí na nás, ale já už měla náladu zkaženou dost tak sem mluvila německy ( To má stráášně ráda matka, která mě nerozumí ani ň.)

"Hmm, to je možný. Vy být na mím místě tak to taky neberete. A volali ste jenom jednou!"

"Mohla by slečna mluvit ve svý rodný řeči?!"
"Ale vždyť já v ní mluvím!! Běto, můžeš jim to prosím tě vysvětlit?" Přikávla, otočila se na matku a začala tam do ní něco hustit (Samozřejmě, že německy)
Ta se naštvala, chytla nás za loket a odtáhla nás do pokoje, zabouchla za náma dveře a něco na nás hulákala. To sme ju, ale neslyšeli, protože sme otevřeli okno a zdrhli sme. Pod oknem byla garáž, no tak sme prostě slezli po hromosvodu, na garáž a z ní dolů a hurá do parku.

Dělá me tam různý blbiny a kolem osmi večer se obě dostavíme k nej baru. Pěkně to tam rozjedem a 'trochu' se opijem.
Potkáme tam dokonce i kluky, ale už sme mírně nalitý, takže žvaníme blbosti, ale kluci se tomu smějou. To že sem fakt opilá akorát dokáže to, že sem se asi po půl hodině žvanění, vrazila do Billa hlavou a otočila se na něj a chtěla sem se mu omluvit, ale on byl nějak moc blýzko a tak sem se s ním začala cucat, no to by ještě šlo, ale já si to tak nějak uvědomila, odskočila sem od něj a trtala sem za Bětou, která s Tomem tancovala ploužák - spíš souložák.
(Prosíím: Souložák- Ploužák v Tomově podání, určitě steněkdy viděli ty fotky kde je ožralej ☺), odtrhnu je od sebe
-mezitím dojde i docela solidně vykulenej Bill- vysvětlím Bětě co sem udělala a ona mě prostě jednu vrazí

"Díky, to sem potřebovala!" Běta, pak Tomovi vysvětlí proč ta facka
(Takovej jednoduchej odnaučovací rytuál. Problém je, že se do toho většina lidí moc vžívá, tak se to pak snažím nedělat, pže ty facky sou někdy až moc silný!) a já se vrátím a kecám s každým kdo se namane. Pak když to s pitím přežene i Bill, Tom nás musí nějak hromadně dopravit domů. Skoro se mu to povedlo, ale když taxík zastavil před naším barákem, obě sme začaly protestovat, že tam nepůjdeme, tak se Tom ani nesnažil nás přemluvit. Zabouchl dveře a jelo se k nim, cestou me Já, Bill a Běta usli, takže měl Tom práci navíc, ale pomohl mu s náma Gustav s Georgem a manažér, ten Tomovi nejdřív nadával, že jim nevolal aby nedělali rozruch a nejsou o nich žádný články v novinách pro nic za nic. Ale když mu Tom podal Billa kterej mu ze spaní jednu natáhl, tak toho hned nechal a odnesl ho na pokoj.
Rano když se proberu, nemám páru kde su, ani kde sem se tu vzala.
Prostě vokno jak kráva! A ještě ktomu taková opice!
Rozhlídnu se po pokuji... vůbec si to tu nepamatuju. Ale když se podívám vedle sebe vyskočím z postele a vylím na ni bulvy.

Rozvalu je se tam Tom, čučím na to snad doďky, když se ozve:

"Kurva, to je vopice!" Z postele se zvedne Běta a čučí na Toma, stejně jako já akorát já teď momentálně čučím na ni. Pak si mě všimne

"T... ty, taky?" sem nechápala co tím myslí, ale pak ukázala na Toma
"Jo."
"Pamatuješ si něco?" Tomu sem se začala smát
"Ne, vokno jak kráva! A ty?"
"Hmm, taky." Sedly sme si před postel
"Kde to sme?"
"Taky bych ráda věděla, ale je tu Tom, tak..... "sem ji ale nenechala domluvit
"Hele já se tu jdu porozhlídnout, počkáš tady ju?" chvilku se na mě dívala a pak přikývla
"Dobře, za chvilku sem zpátky." Otočila sem se a už sem vycházela z pokoje, nikdo jiný tu nebyl.
Pootevřela sem dveře na chobu a chtěla sem vyklouznout ven, ale o něco (Přesněji- to něco byl Tomův kufr) sem zakopla a tak nějak sem propadla mezi dveřima, ale někdo mě chytl.
Sem se usmála, že mám nějaký móc velký štěstí. Ikdyž mě ten někdo držel 'trochu' víš nad pasem mno,.... o hodně víš. Tak sem se podívala, komu vděčím za záchranu a komu budu asi brzo nadávat.
No, ale asi bych udělala líp když bych se nepodívala, byl to totiž Bill.
"Dík!" Syknu se pousmál.
"Není zač." podívala sem se mu do očí, měl je tak strášně móc krásný! Čučela sem mu do nich asi 5 minut, než sem se konečně probrala uhla sem pohledem.
"Ehm, mohl.... mohl bys..."
"Co?"
"Mohl bys mě pustit?"
"Víš to jistě?" zeptal semě
"Jo!"
"Dobře,.... jak myslíš." pustí mě na zem

"Au! Co to děláš?!" pokrčí ramenama a jde do obyváku
"Říkala si ať tě pustím." protočím oči, kdyř se mi podaří se zvednout, otočím se na Billa
"Co se včera vlastně dělo?" Bill se ušklíbne
"Včera? Vážně to chceš vědět?" přimhouřím oči
"Asi ne, to máš pravdu od tebe ne." zaksichtí se na mě
(Teď mi to teda nandal) protočím oči

"Umíš ty něco jinýho, než ty tvoje DeBillní ksichty?" chce mi na to něco říct, ale dovnitř příjde Běta s Tomem

"Hele hrdličky, můžete se hádat někam jinam?" při slově hrdličky vyvalím oči
"Co tím jako myslí?!" Betyna se zářivě usmívá
"Co vy výte a já ne?" oba se na mě culí ještě víc a odtočí se na Billa. Polknu
"Myslím, že si radši poslechnu co se včera dělo." Tom se zamračí
"Proč se vy dva vůbec pořád hádáte?" vzájemně na sebe ukážem
"On si začal! - Ona si začala!" vykřiknem zároveň a propalujem se pohledem
"Mno, tak to je teď jedno, protože se pěkně usmíříte." když vydí naše ksichty dodá
"HNED!" otočím se na něj
"A k tomu mě donutíš jak?" Tom se usměje
"Včera ste byli pořád v sobě, tak nevým proč byste museli dneska být proti sobě." zhluboka se nadechnu
"Asi si vážně ráda poslechnu co se včera dělo." Usměju se na Toma, Bill zamrká a otočí se na mě

"Ty si to nepamatuješ?" protočím oči a otočím se na něj
"S tebou se tu někdo baví?!" Nozdodím rukama po místnosti
"Naťo?" ozve se Běta
"Ono se to týká i jeho." nevině se usměje a ukáže na Billa
(jako by mi to nebylo hned jasný)

"Jo, a ještě něco... když ti tu tak strašně vadím. Tak co měl včera znamenat, ten 'ploužák'?" Vyvalím oči a prudce se na něj otočím

"A hlavně, když mě tu teď dáváš najevo jak strašně mě máš "ráda" (to řekl hóódně ironicky!), tak proč si se semnou včera líbala?!" to sem fakt nečekala, vyvalila sem voči ještě víc (pokud to ještě šlo) a kedla sem si na zem
"Jako já?" Bill přikývl
"Téda sorry, ale to sem musela být pěkně nalitá!"
"No, popravdě si vypila litr vodky." kývne na mě Tom
"Už se v životě netknu alkoholu!! Týjo, rači ani nechci vědět co bych dělala,
kdybych vypila třeba vo půl litru víc!"

"Nó,..." sem vyvalila voči
"Mlč!!" Běta s Tomem se začali smát - i nám trochu cukali koutky, Tom se ušklíbl a něco zašeptal Bětě ta si nás jenom letmo prohlídla a přikývla.

"Dáte si něco k pití?" Zeptal se nás Tom v půlce cesty do kuchyně

Sem senarovnala "Jo! Aněco pěkně tvrdýho!" Bill se ušklíbne

"Prej, už se ani netknu alkoholu!!"

"Kdo, říkal, že chci něco alkoholickýho?!"

"Prosímtě Naťo u tebe je to předem jasný!" přidala se Běta. Otočila sem se na Toma
"Red Bull prosíím." Zachvilku už byl spátky s třema plechovkama, dvěma od Coly a jednu s Red Bullem.