Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nečekané potkání XIII

26. 7. 2006

"No jestli...." (on nekoktá, jenom mluví strašně pomalu - aspoň na mě☺)

"Co?" Chce něco říct ale zase ho předběhnu.

"Bille, život trvá přibližně 80 let a né celí milénium." Se na mě uraženě podívá

"Tak mě to nech doříct!" se nafouknu

"Dyť nic neříkám." Hodí po mě neurčitej pohned, jen protočím oči

"Uš mlčím." Dlou ho se rozmýšlí co říct takže mu do toho zase skočím

"Tak mluv!"

"Jestli by si mi mohla říct, co si o mě myslíš." Vyhrkne na mě rychle až se skoro leknu

"Konečně sme se hnuli z místa!" zaraduju se, ale nějak sem ho neposlouchala

"Co si říkal?" protočí oči a zopaku je mi to, jen se uchechtnu
- žeby zrovna na tomhle mu tak záleželo?

"A chceš slyšet pravdu, nebo, to co ti na každým rohu nakecá každá hysterka, když ti tak připadám." neurčitě se na mě podívá, takže rychle mluvím

"No, tak já to zhrnu. Ze začátku si mi přišel jak nějakej prevít, kterej si o sdobě myslí bůhví co není."

"Hlavně potom s tou čupkou!" dodám rychle a propaluju ho pohledem

"Z tý párty si nic nepamatuju a,… Jo, když sme byli u vás, choval ses úplně stejně." Nadzvedne obočí

"Jenom si nebyl tak nafoukanej, jako předtím." Kývne jako, že chápe, tak pokračuju

"Tam si mi přišel docela simpatickej takže sem nevěděla co si o tobě mám myslet a to
-aspoň myslím- dotěť trvá. Je pravda, že kdyby si mi byl nesimpatickej tak je z tebe holka o tom není pochyb. A to, že seš slavnej tu nehraje žádnou roli." Jakmile padne slovo o kastraci, Bill si rychle sedne do křesla a ani se nehne, tomu se musím smát, ale pokračuju

"Někdy mi prostě připadáš jak namidlenej kretén, kterej si zaslouží lekci a někdy se s tebou dá slušně pokecat, momentálně ti můžu říct, že si mě pěkně zaskočil s tím v tý koupelně. A nemysli si, že seš výjimka, že ještě žiješ, neznamená, že po tobě nějak jefu nebo tak něco. Prostě jenom chápu, že minulost už nejde vrátit, co se stalo, stalo se." Zakončím to. Ale v pokoji je teď strašný ticho - Bill se neopovažuje nic říct -asi kvůli tý kastraci ☺

"Co chceš ještě vědět?" přeruším ticho. Po chvilce na mě vypálí

"Tak proč si se semnou teda líbala?" zaujmu svůj oblíbenej postoj, když někomu něco vysvětluju a nahodím nevinej úsměv

"Jenomže to byla flaša." Se pousměje

"Ale já mluvím otom v klubu v ČR, ale když seš u tý flaše -tam byl limit, né?" vyvalím voči

"T-t-teď nevim o čem přesně mluvíš." Vykoktám ze sebe - nic si ze včerejška nepamatuju a myslela sem tu flašu co se hrála v ČR.

Bill se zamyslí "Toho bylo víc?" vyvalím oči ještě víc

"J-já nevim ze včerejška si skoro nic nepamatuju." Billovi se rozsvítili očička

-Mu asi dělalo dobře, když nevím co sem s ním včera dělala. Pořád se na mě culil, cožli mě dost znervózňovalo.

"C-co se dělo?" vypálím na něj, umál se a pak mi přesně vypověděl co se u tý falše dělo
- u toho s tím předváděním sexu s někým sem na něj zírala jak péro z gauče, pěkně mi to tam odrecitoval (byl jako jedinej střízlivej tak si toho musel pamatovat nejvíc)
i s tím dnešním vztáváním.
Vysvětlil mi, že sem na něm usla, prej abych si nemyslela, že mě tak dal on, no a natohle sem mu zdělila já, že sem mu zapoměla říct, že takhle obvikle spím ☺. Když to dopověděl, šel mi pro Red Bull. Pleskla sem sebou na postel a když přišel Bill, tak sem mu ten Red Bull přímo vytrhla z ruky a co nejrychlejic sem ho do sebe nalila. Když sem se trochu vzpamatovala, popadla mě (zase) zvědavost.

"Proč si to chtěl vědět?"

"Vědět co?" vytrhne se zamyšlení

"No, tamto.." přeruší mě

"Předtím sem slyšel vaši 'hádku' a chtěl sem to slyšet od tebe." Úúú, to sem nečekala, že bude tak upřímnej, většinou si všichni vymýšlí všechno možný, jen aby nemuseli říkat pravdu.

Všimne si toho, že na něj zírám

"Děje se něco?" odtrhnu od něj oči

"Ne, v pohodě." Ale řeknu to tak 'přesvědčivým' tónem

"Co se stalo?" naléhá na mě

"Ale nic, jenom mě překvapilo, žes mi řekl pravdu." Nechápavě se na mě podívá

"A co ti vadí na tom, že sem ti řekl pravdu?!" rychle se začnu bránit, pže sme oba tvrdohlaví a sem strašnej detajlista, něco by řekl a já bych to začala zorebírat

"Nic, jenom mě to trochu zaskočilo." Bill na mě chvilku kouká
"Proč bych nemoch říkat pravdu?"
"A je to tady!" pomyslím si
"Pro nic, nech to plavat."
"Né, tak to počkej, ty si s tím začala. Proč bych nemoh říkat pravdu?!" zvýšil hlas,

"Neřvi na mě pokud vím tak si se vším tím začal ty! Ty si nám nevěřil, ty si mě řekl, že sem čupka, ty začneš hádku." zdělím mu

"A pokud sis někdy myslel, žeby to mezi náma mohlo aspoň trochu klapat, tak to sise opravdu splet."

zvednu se a jdu z pokoje a jak tak vidím, dojdu jaksi v nevhod:

Na židli u stolu sedí Tom a na něm obkročmo Běta a oba se po sobě palazej

-Já říkala, že mi nejspíš něco uniklo. jenom protočím oči a jdu dál.

Otevřu ledničku a už se chystám natáhnout se pro Red Bull -poslední (zase?)- ale někdo ho chytí zároveň semnou, podívám se za sebe (taky nad sebe) a zamnou stojí Bill a nevině na mě kouká a čeká co udělám. Podlezu mu ruku a i s Red Bullem jdu ke kredenci.
Bill zamnou nechápavě cupitá a čeká co udělám.

Podám dvě skleničky, Běta se odlepí od Toma a čumí na mě.
Jenom protočím oči a ten Red Bull rozliju do dvou skleniček, otočím se a jednu dám hódně překvapenýmu Billovi a druhou si vezmu. Běta na mě valí voči a Tom na mě taky čučí.

"Týjo!" řeknou oba zarás

"Děláš jak kdybych se s nikým nikdy o nic nerozdělila." Otočím se na Bětu

"O Red Bull to bylo poprvý." Řekne zaraženě Běta a hypnotizuje ty dvě skleničky.

Pokrčím ramenama

"Lidi se mění." Vyvalí na mě oči

"To vidím." Tom se ušklíbme¨

"A čímpak to bude?" dělá, že přemýšlí a pak vyhrkne

"Žeby láskou?" a mrkne na Billa, ten do sebe kopne Red Bull a čeká jak zareaguju.

Jen se na něj ironicky zakřením

"Ha ha ha!" a vypiju ten svůj (Red Bull) Běta na mě kulí oči a přitaká Tomovi.

"Nejspíš jo." Rači sem už odešla, protože mi ty jejich řečičky začínali líst krkem.

"Ste blbý!" zavolala sem ještě za nima.

Jakmile sem odešla oba se otočili na Billa.

Tom se na něj usměje a provokatyvně řekne

"Nepůjdeš za ní?" Bill se na něj nechápavě podíval

"Proč?" Tom se na něj usmál

"Co to bylo v tý koupelně?" Běta se zamyslela

"Že by ani to ji neodměkčilo?" Bill se zakřenil

"Ha ha ha! Umíte vy dva taky něco jinýho, neš poslouchat a špehovat?" Tom se zatvářil ublíženě

"Jo!" Bill zvedl obočí

"A?" Tom se zamyslel

"Já nevím, ale rozhodně toho umím víc než ty!" Bill už to radši ani neřešil a šel pryč.

Vyjdu z jejich hotelovýho pokoje a když sejdu schody, dole si sednu na gauč

"Můžu?" ozve se vedle mě. Otočím se a je to Bill
"Jo." neřeknnu to zrovna přívětivě, takže opatrně začne

"Můžu se na něco zeptat?" Kývnu, ale přijde mi to směšný

"Proč se mě na všechno proboha ptáš?" Na schodech se objeví Tom

"To bude asi respekt, žádná holka s ním ještě nevytřela jako ty!"

"Zalez!" Bill po něm hodí vraždnej pohled a zároveň i polštář, Tom se smíchem zdrhne.

Hodím po Billovi nechápavej pohled, on jen pokrčí ramenama.

"Někdy mu hrabe." Řekne stručně, kývnu jako že 'chápu'

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář