Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nečekané potkání XVIII

27. 7. 2006
Gustav s Georgem založí ruce v bok a čekají na vysvětlení. S Billem se začnu strašně smát.
"To vás to nenapadlo?" Gustav rozhodí ruce
"Já sem to věděl hned, že se nás chcou zbavit, ale Georg mi pořád tvrdil, že ne.
Šel sem na chvilku ven -pro Red Bull- a když sem se vrátil, udělal sem to samí co ty,
myslel sem si, že uš mu to došlo a šle pryč, ale místo toho sem si na něj sedl.
Když aji pak věřil, že ho jenom nemůžete najít,
tak sem ho tu nechal a šel k Andreasovi." Georg se zamračí

"No, tak u nich nikdy nevíš, kdy si z tebe střílí a kdy to myslí vážně a na víc to říkali tak přesvědčivě..." Gustav nad ním jenom mávne rukou a jdeme ven.

S Gusťou rozebírám všechny možný věci a pořád se něčemu smějem, takže si Bill příjde trochu odstrčenej. Chytnem se vzájemně v pase, usměju se na něj,
dám mu pusu na tvář a chvilku se bavím s ním.
Ale fakt jenom chvilku, pže do uličky se vřítí fanoušci, ale i anti fans,
všichni si automaticky na sadíme brýle a odcházíme na druhou stranu.

Zachvilku přilítnou lidi z ochranky,
zabrání všem přístupu ke klukům a někteří nás odvádí pryč.
Ale zarazím se, protože semi zdá, že v davu vidím svou kámošku ze školy, asi mě taky pozná a prodcpe se až dopředu a obě na sebe zíráme.
Jeden z bodyguardů pro mě přijde, než stačí něco říct vyhrknu na něj,
jestli by nemohl pustit tu holku, kývne a jde pro ni.
Když ji odvádějí z davu, uteče i nějakej anti fanoušek. Proběhne kolem mě a jde ke klukům

"Kam si jako myslíš, že jdeš?!" otočí se a jde zamnou
"Má slečna problém?!" zaksichtím se na něj, vidím, že Bill jde ke mě
"Kdyby jenom jeden!" taky na mě hodí ksicht
"A můžu ti od něj pomoct?!" pokrčím ramenama
"Jo, to by si moch!" ušklíbne se
"A jak?"
"No,... já si to rozmyslela!" uštědřím mu pěknou perdu mezi nohy,
složí se na zem a za ním se oběví Bill se zmučeným pohlem

"Nehodláš doufám tohle praktikovat i na mě!" usmě ju se na něj
"No, to já nevím, záleží na tom jestli budeš hodnej." to už ke mě jeden z bodyguardů dovede Zuzku (tak se ta holka jmenovala), otočím se na ní

"Čau! Co ty tady?!" křikne na mě dřív než tačím cokoliv říct
"Ahoj Zuzko! Jak se máš?" skočí mi kolem krku až se bojím, že mě uškrtí,
když ze mě sleze, pustí s do mě jen stěží ji přeruším a pak už na mě mluví normálně
(Bill stojí celou dobu za mnou, ale Zuzka ho nebere na vědomí).

"Hele, proč si vlastně nechala bráchu?" vychlí namě otázku,
na jejíž odpověď se těšila zřejmě hodně dlouho. Bill se narovnal a poslouchal nás.

"No, měla sem jet k našim na půl měsíce, to je pro tvýho brášku trochu moc dlouhá doba, takže se mu nedalo věřit, navíc mě samotnou hlídal na každým kroku,
nemohla sem už pomalu jít ani za holkama na mejdlo. Proto." ušklíbne se na mě

"A nebyl v tom někdo jinej?" usměju se na ni
"Nebyl." hodí na mě nedůvěřivej pohled
"A nechtěla by si mu dát ještě jednu..." nenechám ji to doříct,
protože nejsem typ člověka kdo by s někým chodil, rozešel by se s ním a
pak by zase dolez a zase s ním chodil.
Spíš se snažím si kluky se kterýma sem chodila přetáhnout na svou stranu a být s nima jenom jako s kámošema.

"Nedala, protože teď už v tom někd jinej je!" Nahodí šibalskej úsměv a povytáhne obočí

"A kdopak?" chci něco říct,ale to mě zezadu chytne kolem pasu Bill a dá mi pusu na tvář. Zuzka na nás nechápavě čumí, když se trochu vzpamatuje, zvedne ruku a ukáže na mě a na Billa

"Vy dva... ty... ty s ním... to..." nedokáže se vymáčknout
"Chodím?" kývne na souhlas
"Jo." zaraženě vysí pohledem na Billovi, ten si položí hlavu na moje rameno
"Ty seš fakt svině! Kámoška za všechny prachy, fakt!" vyjede na mě z ničeho nic a odejde. Bill se na mě nechápavě podívá

"Co že takový pěkný rozloučení?" zamračím se
"Dejme tomu, že ses jí strašně líbil a teť s tebou chodím já."
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář