Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nečekané potkání XXIX

15. 8. 2006
Další dny sme měli o zábavu postaráno. Ve čtvrtek, kolem pátý zamyšleně sejdu dolů do recepce (momentálně sme byli všichni u kluků v hotelu), skočím si naproti pro Red Bull a sednu si s ním na gauč. Nevím proč, ale pořád řeším strašný detajly. Kolem prolítne Tom

"Tome?! Můžeš prosím?" Tom se překva peně vrátí
"Jasně." Přeskočí pohovku a sedne si vedle mě
"Děje se něco? Seš nějak.... zamlklá." Položím plechovku na stůl a otočím se na něj
"Vím, že rozebírám každou hovadinu, ale jedno mi vysvětli. Proč se smenou Bill nejdřív pořád hádal a pak se semnou usmýřil a chtěl, abych s ním chodila?" Tom se mi podívá do očí

"Počkej, ty to nevýš?" překvapeně se na něj podívám
"Co mám vědět?" Tom se kousne do rtu
"Ale nic. Musím jít, zachvilku zavýrají a tady není cola." zvedne se a chce odejít, ale já ho chytnu za ruku
"Tome?! Co nevým a měla bych o tom vědět?" otočí se na mě
"Měla by si se zeptat Billa, protože..." zastavým ho
"NE! Já to chci slyšet od tebe, protože on si k tomu bude vymýšlet všechno možný a nakonec se nic nedovým." Tom se nejistě posadí

"Dobře, ale nikomu neříkej, že to víš odemě - jasný?"
"Jasný." Tom začne
"Když sme vás potkali, tak Bill pořád tvrdil, že ste to hrály -to víš- ale pak sme se s ním vsadili, že... vážně to chceš slyšet ode mě?" nejistě se na mě podívá, kývnu

"Jak myslíš. Prostě sme se s ním vsadili, že má jednu z vás zbalit, začít s ní chodit vyspat se s ní a pokud možno se s ní rozejít - cožli je v Billově přídadě hodně těžký." zaraženě na něj zírám, povzdechne si a koukne na mě

"Nechceš donýst něco na pití?" kývnu za chvylku přijde zpátky s litrem vodky, děkovně se na něj usměju. Sedne si naproti mě.

"Naťo prosímtě nehádej se s ním." kývnu a vezmu si celou flašu. Tom jenom sedí a kouká na mě

"Chceš taky?" podám mu flašku a lehnu si na stůl. Kolem projde Bill, vyculenej nakoukne dovnitř, zarazí se

"Děje se něco?" sedne si kemě, Tom se narovná a těká z nás pohledem.
"Né. Nic, v pohodě." usměju se na něj, ute mi slzu
"Vážně se nic neděje?" kývnu
"Dobře, já půjdu nachvylku do města, nepůjdeš semnou?"
"ne, já tady zůstanu. Běž sám." usměju se na něj
"Dobře. Ahoj." Dá mi pusu na tvář, usměju se na něj a on odejde jakmile sem si jistá tím, že už odešel. Prudce kopnu do stolu

"Hajzl!" Tom chudák nadskočí jak se lekne. Vezmu si tu flašu, jdu nahoru a pořádně třísknu s dveřima a vlezu si na balkón. Zachvylku z drohýho okna vykoukne Běta. Když mě uvydí vyleze na balkón, sedne si k zábradlí.

"Tak co se stalo tentokrát?" neotočím se na ni a zírám dolů do parku
"Tys o tom věděla, že jo?" Běta znejistí
"Co sem věděla?" ironicky se zakřením
"O tý sázce." zarazí se
"Počkej... o jáký sázce?" změní tón hlasu a opře sed o zábradlí. Zamnou si obkašle Tom
"Běty, promiň, ale já s Naťou potřebuju mluvit sám." Běta na mě koukne
"Jo jasně stejně potřebuju jt ještě dolů." Tom si přisedne
"Ona ot om neví." vezmu si tu flašu a napiu se z ní
"Tome, znám ju až moc dobře - lhat umí, ale já to na ní poznám." čučím pořád kamsi do pryč, Tom se tam taky chvylku dívá, Pak mi vezme tu flašku, chytne mě za ruku a odtáhne do pokoje, posadí mě na postel, flašu hodí do odpaďáku. Vyjeveně na něj koukám, přitáhne si křeslo naproti mě

"Hele, jak tak koukám, tak to s tebou po dobrým nepůjde. Divej se... když sme se o to vsadili byli sme nalití. A navíc nikdo nepočítal s tím, že se do tebe zabouchne."

"Mohl mi to říct. Bylo by to jiný - dalo by se to řešit, a nemělo by to takový následky."

"Já sem ti říkal, že bude lepší, když ti to řekne sám, ale ty si..."
"Tome, tohle nemá cenu a navýc mě tu jde o něco jinýho." Tom na mě chvylku kouká a pak se zeptá

"Spali ste spolu?" kývnu
"Jo. Výš Tome, o tvým dvojčátku začínám dost pochybovat. Protože každej normální člověk, by sázku vzdal - kdyby ten vztach začal brát vážně."

"Co chceš dělat?" sedne si vedle mě
"Já? To se ještě uvydí. Ale nic mu neříkej."
"To bych mel říkat spíš já, ne? Protože mu bude jasný od koho to víš."
"Neboj v tomhle směru se tě zastanu." Tom mě obejme
"Takže se s ním rozejdeš, co budeš dělat?"
"To co by dělal on." pustí mě, zvednu se a jdu na balkón. Tom na mě chvylku kouká a pak jde dolů za Bětou. Sedím tam ještě pěknou dobu, když uvidím Billa jak jde k hotelu, jenom si zamču dveře (přez okno, zevnitř). Zachvilku do pokoje někdo vejde

"Naťo?" neodpovým mu, když odejde. Propašuju se k Willovi do pokoje (To je jasný, když se veškerej chlast skladuje u něj.), během chvilku sem na mol

"Natty? Co tady...." celou dobu sedím k němu otočená zády, lehnu si na záda a zakloním hlavu, abych na něj líp viděla a vychlámaně dodám

"Čau puso!" vyjeveně na mě kouká
"Pojď sem." bouchnu rukou vedle sebe. Sedne si vedle mě
"Jak ses sem dostala?" posadím se a on mě zvedne a chce mě odvést ke dveřím
"Kam jdeme?"
"Bill tě všude hledá, tak půjdeš pěkně za ním." vysmeknu se mu
"Né! Za tím hajzlem né!!" zarazí se
"Co?"
"Aspoň ty si mi to mohl říct!" nějak se dotrmácím na chodbu. A opřu se o zábradlí (Déky bohu je hned vedle jeho pokoje -dál bych nedošla)

"Natty?!" Will vylítne z pokoje, otočím s na něj a chci odejít, ale chytne mě za ruku
"Wille, nech mě!" nepustí mě
"Kdo ti to řekl?"
"To je snad jedno né?!"
"Mno, koukám, že Bill to nebyl, chovala by ses jinak." neodpovím mu, jenom ho propaluju pohledem, kývne

"Takže Tom. To je vůl!"
"Ne,! Tom to nebyl. A i kdyby mi to neřek, tak co s tím uděláš?!"
"Hele podívej se na mě." nuceně se na něj otočím
"Neřek sem ti to, protože sem věděl, že bys takhle vyváděla. A kdyby ti to řekl on, tak bys to možná ani neřešila." chvilku na něj koukám a pak ho obejmu

"Díky." "chvilku" tak zůstanem
"Co budeš dělat?"
"To co by dělal on -akorát po svým."
"Au!" usměju se
"Konečně, tohle sem chtěl vydět!"pustí mě
"Půjdeš semnou?" zamrká
"A nechceš mi nejdřív říct co přesně chceš dělat?" zaculím se
"Copak - chceš helpnout?" zamyšleně kývne
"Jo, tak nějak. Ale nejdřív musíš aspoň trochu vystřízlivět."
Asi kolem desáty hodiny později sejdem dolů k baru, když vydím Billa zastavím se

"A musím se s ním cucat?" rázně kývne a popostrčí mě k baru.Sednu si a sotva si obědnám pití stojí u mě Bill, chytne mě kolem pasu a dá mi pusu na tvář

"Kde si byla, všude sem tě hledal?"
"Nahoře... poslouchala sem mp3." kývne a sedne si vedle mě. Chvilku kecáme a pak (z donucení!!) se začnem líbat odtáhnu se od něj
"Co se děje? poslední dobou seš... jiná." slezu ze židle a otočím se, že odejdu, chtí mě za ruku otočím se na něj a dřív než stačí něco říct vypálím na něj

"Můžu se tě na něco zeptat?" překvapenj z mího tónu kývne, všimnu si toho a zmírním
"Co by si dělal, kdyby ses dozvěděl, že s tebou chodím jenom ze sázky?" Bill se zarazí a pustí mě
"No to nevím..." zastavím ho
"Vrazil bys mi?" zastaví mě
"Holku bych nikdy nebil!" ušklíb nu se
"A kdyby?" na nic nečekám
"Třeba, takhle..." vrazím mu pořádnou facku, nechápavě se na mě dívá, takže jdu rovnou k věci

"A víš co udělám já?!" na sucho polkne a couvne. Zahlídnu Willa, jakl něco říká Tomovi a ten se válí smíchy po zemi. S úsměvem se otočím na Billa a pořádně ho kopnu mezi nohy (Asi sem to trochu přepískla, chudák se úplně zesypal.... detajl!)

"Čau!" řeknu mu ostře a otočím se a jdu za Willem. Zvedne se a chce mi něco říct
"Nechmě bít, Bille!!" Dojdu za Willem, chytne mě kolem pasu a jdeme nahoru
"Jo a promiň. Já ti říkala, že..." přeruší mě
"Ne to je dobrý, měl sem tě poslechnout. Ještě štěstí, že sem držel jenom plakát, kdybych si nasadil masku sem na tom 4x hůř!" nevině se na něj usměju a jdem nahorů, cestou mi ještě nabídne jestli bych s ním někam nejela, kývnu nahoře mi pomůže zbalit si věci a přestěhu ju se k němu. Celej týden odmítám vylízt ven a když už, tak protože sme měli s Willem odjet, Běta zůstane s klukama, mno spíš s Tomem. =0Đ
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář