Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nečekané potkání XXV

29. 7. 2006
Když se kolem jedný ráno vracíme, zahlídnu sedět nalepený na okně Gusťu a Toma, když nás spozorujou, hned se schovaj a špehujou. Jen tak Billovi naznačím, kdo tam je a schválně se po sobě začnem zase plazit. Oba po chvilce zmizí mi s Billem dostanem záchvat smíchu, ale hned toho necháme, pže Tom s Gusťou šli pro Bětu, aby ju přesvědčili o tom, že se nescvokli a, že sme se fakt dali doromady. Okamžitě tam na Billa začnu něco řvát a jednumu vzazím
(He, ta facka byla docela solidně hraná, sem Billa spíš pohladila po tváři a on hodil hlavou) kluci tam na nás valili oči a Běta je poplácala po rameni a něco jim řekla, kluci kývli a šli. Další výbuch smíchu
(Jak jinak, že =0Đ ) když sme se trochu uklidnili, ruku v ruce sme šli zpátky domů, když sme vešli, všichni se n nás otočili a čuměli na nás jak na blbce. Zaklsichtím se na ně

"Co je?" Bill mě chytl kolem pasu
"Jo, co je?!" sme se na ně zaculili a šli do kuchyně, rovnou sme zůstali stát ve dveřích.

"Nééé, já nejsem nemocnej! Já je viděl!!" řve Tom a lítá kolem stolu, předním trtá Gustav a kývá hlavou na souhlas. Za nima trtá Běta

"Tome, Gustave! Stůjte!!!" Po asi pátým kolečku si nás Gustav všimne a zastaví. Všichni do něj narazí a sletěj na hromadu, všichni zvednou hlavy a čučí na nás. Gustav se snaží postavi - nějak se mu to nedaří, ale snaha byla.

"Já to říkal!" uvidí Tomův výraz a dodá
"My to říkali - my to říkali!" Tom spokojeně kývne hlavou, jakože to bere. Běta se z nich vykuleně zvedne

"Ty... on... vy... ty... vy... vyste..." Chvilku ju nechám ať si koktá, pak mě Bill chytne kolem pasu a položí si hlavu na moje rameno a krásně se na ni zaculí. běta sebou pleskne na zem a koukne na Toma s Gustavem

"Už mi hrabe." Tom se na nás usměje dojde k nám poklepe Billovi na rameno
"Si spolu ještě promluvýme, jo?" pomalu začne zvyšovat hlas a pak na něj vyjede
"Já ti dám dělat ze mě takovýho idijota! Ty deBille blbej!!" Bill se za mě schová, Tom se na chvilku zamyslí a pak vystaruje po mě

"A ty taky, idijota země nebudete dělat ani jeden!" schvám se za Billa a Tom spustí zase na něj
"Si tu teď o mě všichni myslí, že sem se zcvokl! Ale..." sme zalezli za Bětu, hned nahodil jinej tón hlasu mile se na ni usmál

"Nepůjdem ven?" kývne a oba odejdou, když cheme odejít cestu nám ještě zastoupí Gusťa. Mile se na nás usměje, až je mi todivný a něco chvilku s Billem rozebíraj, nakonec se Gustav zase usměje a když se ho chci na něco zeptat usmě je se ještě víc a chrstne mi do obličeje nějakej koktejl, Bill začne protestovat, ale když otevře pusu, taky slízne 'menší' spršku. - mě se zdál nějak moc milej!

Překvapeně na sebe kouknem a dostaneme totální výgeb, Billovi to stíká po ofině, tváří se jak nemluvně a culí se na mě jak svatoušek - skvělej mix ;0P
Když vylezem z kuchyně polovina lidí z nás dostane výgeb, kouknu na Billa a smě ju se taky, sem si předtím nevšimla, že má na hlavě ovoce, bo co to je. Bill ale udělá to samí, nakonec se toho svinstva z hlavy zbavíme a házíme to na okolní lidi
- nemaj vočumovat!

"Pojď nahoru." Bill zpozorní
"Co tam?" udělá nevinej pohled
"Osprchovat se." kouknu na zeď naproti mě, kdy vysí hodiny a dodám
"A spát." zaculím se na něj a táhnu ho nahoru
(Táhnu- jenom do tý doby, než mu dojde co sem řekla, pak už jde sám).

Rádio mě kolem osmý, mě vzbudí zničeho nic puštěný rádio na plný kule a následný ztlumení. Strašně sem se lekla a zařvala

"Jaký hovado!?!" pak sem si uvědomila, co to je
"Betys zesil to!"
"A nevíš jak? Já myslela, že si to pustila ty!... Tomé?!"
"Nó?"
"Toho Samiho si pustil ty?"
"Jo."
"Tak to zesil!" zařvem s Bětou zaráz. Vedle mě na posteli se zničeně posadí Bill. Vyčítavě se na mě podívá a proklepává si uši.
"Promiň." nevině se na něj usměju, nechá toho a lehne si. Tom konečně zesílí to rádio, takže vylezu a rovnou si to namířím do koupelny, pomě jde Bill. Když dojdem dolů dostanu záchvat smíchu:
Tom tam poskakuje z jednoho místa na druhý, nejspíš se snažil vyhrnout si kalhoty, ale nakonec to vzdal, takže tam lítal po obyváku a držel si kalhoty za rozkrok.

"Co to děláš?" zeptám se ho, když se trochu uklidním, Tom pustí rozkrok -kalhoty spadnou.

"Já? Tady se nedá normálně chodit já udělám krok a..." chtěl jít k nám, ale zakopl o spícíosobu na zemi, Tom na něj spadl, osoba se lekla a vrazila mu do brdy loktem, Tom se z něj snažil zvednout, ale sletěl na někoho jinýho, tan se taky lekl atd, prostě takhle vzbudil polovičku lidí ze včerejší pařby. S Billem sme se váleli smíchy po schodech. Tom se konečně zničeně zvedne

"Co vám na tom přijde směšnýho?" Náš smích donutil Bětu sejít dolů
(wow! co se stalo?) vykuleně na nás čučí a, když zjistí, že už se tu nic neděje jde do kuchyně, mi sní. Tom se ještě chvilku rozmýšlí, ale pak jde taky, když stojí před stolem, Běta ne něj vyvalí oči (ono jak si ty kalhoty vytahuje vypadá dost zajímavě)

"Co bylbneš?" Tom pustí rozkrok
"Coby?" nechápavě se na ni podívá a chce jít ke stolu, ale Georg -nakterýho taky mimochodem padl- mu nenápadně podkopl nohu a Bill, kterej se tam krásně culil mu strčil pod hlavu talíř s dortem, takže vypadal fakt zajímavě

"Kudla to je pech!" posadil se na zemi, já akorát položím nůž, kterým sem se ještě před chvilkou chtěla nakrájet dort a směju se s ostatníma. Když se dosmějem a Tom si sedne naproti mě nemůžu si to odpustit. Otočím se na Bětu

"Můžu?" chvilu na mě kouká a pak kývne. Nakloním se k tpomovi, nahodím svůj zkoumavej pohled a prstem mu trošku pomůžu od toho dortíka. Sednu si zpátky a ochutnám ho (ten dort) a otočím se na Bětu

"Mělas pravdu!" Běta na mě nechpavě kouká, ja se zaculím
"Je fakt sladkej!" kouknu přitom zasněně na Toma, začnem se smát
"Já ti to říkala, ty sis mlela svou." chyvilku mlčím a pak na ní vybafnu
"Ale já si za tím furt stojím!" sednu si Billovi na klín, ten je trochu překvapenej, ale pak se ušklíbne a dá nohy od sebe. Samozřejmě že sletím na zem, zvednu hlavu a vyčítavě se na něj podívám. Běta se nakloní přez stůl

"Pořád na tom trváš?" natáhnu se pro kousek zbylího dortu a hodím ho po ní
"Kozo!" vybírá si to z vlasů - se budu muset naučit strefovat, aspoň jí to příště můžu hodit do obličeje a né do vlasů a ještě tak blbě, že to spadne mě i Billa.
"Jo! -Pořád trvám na tom, že ta zem je tvrdá!"
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář