Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nečekané potkání XXVII

30. 7. 2006
"Už vím!" všichni s začali smát a Bill na něj kývne ať mluví
"Včera měl přijet managerův synovec, nějakej Williem, myslím, že Klien nebo tak něco. Prej tu s náma chvilku zůstane. Otočím se na Williema

"Ty?" kývne
"Jo, strejda říkal, že budete trchu aktivnější...." nakoukne do kuchyně a zaculí se na mě. Bill si ho měří opovrživým pohledem, Williem si ho všimne a jde k němu, podá mu ruku.

"Sorry za to s tou tvou... holkou." stouppnu si vedle Billa
"Původně si htěl říct co?!?" Will se na mě otočí
"Vážně tochceš slyšet?" kývnu, chvilku nic neříká,
"Čupkou." řekne v klidu, okamžitě mu jednu natáhnu
"Otom si ještě popovídáme!" chytne se za tvář
"Jo a menuju se Klein a né Klien." koukne na Georga
"Můžu vědět jakej dostanu pokoj?"
"Óóó, ale jistě pane, stačí říct. A nechcete ještě provést a obědnat si snídani až do postele?" Běta se nakloní k "Tomovi"

"Asi před ňou drbal Billa, jinak by ju takhle nevytočil." pořád na nás kouká a když nedostane odpověď koukne se vedle sebe

"Jé sorry, to seš tý?" zaculí se na Billa, ten na ni kouká jak na zjeva
"Mno, tak jídlo zrovna né, ale kdyby bylo možný něco jinýh..." chytne mě za pas ale já mu natáhnu další facku, chytne se za tvář a mě pustí

"Hele tahle byla za co?" zamyslím se
"Vpodstatě za nic, zasloužíš si ji a baví mě to. To je celý!" Tom přejde k Bětě
"Hele, třeba se daj dohromady, s bráchou se taky takhle hádali.. a jak to dopadlo?" oba stojí kousek od Billa, takže je slyšel, otočil se na ně

"Hele už sem vám několikrát řekl ať..." nedořekne to, pže ho oba doplní
"Držíte hubu!" zaculí se na něj a Tom si ještě rýpne
"Ještě řekni, že to není pravda." Bill na něj chvilku kouká, ale neodpoví mu a otočí se na nás, když se chystám Willimovi zase jednu natáhnout, chytí mě kolem pasu

"Zlato, můžeš nachvilku?" odtáhne mě pryč, odtáhne mě ke schodům
"Co to vyvádíš?"
"To se ptáš mě?"
"Jo, aji jo, vydíš tu někoho jinýho?"
"Jo, tebe. A..."
"Líbí se ti?"
"No, aji jo." pokyvuju hlavou Bill na mě kouká s povytaženým obočím, takže to dořeknu

"Je to pěknej... (zamyslím se) hajzl!" Bill se ušklíbne
"První simpatie zdílíme." přimhouřím oči
"Žádlíš?"
"Ne, proč?"
"Takže Běta s Tomem tě vyprovokovali?" mlčí
"Ty si blbej! Myslíš si, že bych se zabouchla do takovýho paka?" otočím se na Williema

"Není tak špatnej." probleskne mi hlavou, ale tuhle myšlenku hned zavrhnu a usměju se na Billa. Jdu pomalu nahoru a pořád přemýšlím nad tím proč Bill najednou tak žárlí. Zalezu k sobě na pokoj a do oběda sem tam - nehodlám se s někým povahově stejným jako je Williem dýchat stejnej vzduch.
Po hoďce a mnou přišel Bill

"Nepůjdeš za ostatníma?" zakroutím hlavou
"Ne. Musím si ještě něco promyslet. Dík, žes přišel." usměju se na něj.Bill si sedne na postel na který se válím.

"A co? Mužu-li to vědět." mávnu rukou
"Samí tetajly znáš mě, nic jinýho neřeším." usměje se
"Můžu tu s tebou aspoň zůstat?"
"Jo jasně - je to taky tvůj pokoj."
"Chtěl sem se tě zeptat. Ten Will..." přeruším ho
"Co je sním?" pokrčí ramenama
"Chtěl sem se tě zeptat, jestli by si se s ním nechtěla trochu zpřátelit, nikdy si nedala na první dojem, tak proč to teď dělat? A není takovej jak se zdá."

"Bille já se ocať nehnu, jestli něco chce, tak ať sem jde." zezdola se ozve smích a následný zavolání Běty

"Lidi?! Je tu poslední Red Bull!" kouknu na Billa
"Tak dobře, ale jenom nachvilku." vylezu z postele a Bill jde semnou - semnou, mno on mi jaksi netíhá, takže spíš zamnou.- schody sjedu po zábradlí dole se rozhlídnu po místnosti - nic!
(mysím ten slíbenej Red Bull, pže jinak je tu živo jako obvikle) Uraženě si sednu na pohovku a čučím na stůl, když mi někdo strčí plechovku Red Bullu, před obličej, překvapeně se kouknu, kdo to je - Will

"Díky." vezmu si ju od něj
"Můžu?" ukáže na gauč
"Jo jasně." sedne i vedle mě
"Mám pár otázek." hraju si s plechovkou
"Dobře, já taky."
"Tak začni." opřu se o gauč
"Ne dobrý, začni ty."
"Ty."
"Ty."
"Ty."
"Ty."
"Dobře! Začnu já." vzdá to po chvilce dohadování, usměju se na něj
"Takže první. Když s někým chodíš, vážně tě rozhodí taková maličkost?" zvednu prst
"Počkej, počkej. Řekls maličkost? Když někomu vynadáš do čupky, to je u tebe maličkost?"

"Odpověď?"
"Tohle mě rozhodí vždycky." usměje se
"Druhá otázka. Dáš mi napíííít?" udělá psí oči. Váhově se kouknu na tu pnechovku, ale nakonec mu ji dám. Betyna si toho všimne, vyvalí oči

"Tome?" ten k ní příjde, chytne ju kolem pasu
"No?" Betys ukáže na nás, Tom se zamyslí
"Tohle u ní vydím po druhý." Běta kývne a otočí se na Toma
"Co budem dělat?" Tom se usměje a začnou se líbat (Pozn pro Dell: Zpokojená?). Gustav kterej sedíkousek od nich na křesle jenom protočí oči a když vidí, že Tom jde pospátku ke křeslu. Nenápaně mu je odsune dál, jenže nestihl utýct, takže na něj oba dva slítnou.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

auvajs!

(Dell, 21. 7. 2006 18:32)

hele ale to bude bolét! ja neci slítnout na zem! :)

OK sem vélice spokojená

(Dell, 21. 7. 2006 18:31)

jj! to máš u nás náročných lidí dost těžký co??? :-D tak piš piš piš nebo tě zas zabombarduju smskama že se nudim, že se mi nikdo nevěnuje, že...- UŽ MLČÍM JU? tak honemky piiiiš!