Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nečekané potkání XXXIII

5. 9. 2006
"Třeba tě někdo na ulici takhle chytl..." chytne mě za zadek, sundám mu ruku
"Wille já to..." nenechá mě nic doříct
"Nebo po tobě vyjede... tře takhle..." přitáhne si mě blíš, drží mě za zadek a chvilku líbá na krku, mno kdyby jenom zůstal u toho zadku... nějak se přetočíme a za náma se žene nějaká babička s deštníkem, vyvalím oči
"...nehodlám praktiko..." asi si jí taky všiml, vyvalí oči chytne mě za pás
"Nebo tě takhle někam zatáhne..." trtáme rychle pryč, když zastavíme babča stojí na konci ucice mává deštníkem nad hlavou a cosi vyřvává otočím se na Willa a chci něco říct, ale přitáhne si mě blíž

"Nebo po tobě takhlůe vyjede...." chytí mě za zadek a začne mě líbat, jenomže já si tozpíš vychutnávám. Přestane

"Holka ty by ses nehala klidně znásilnit." začnu se smát
"Když s tebou to nejde."
"Dobře já přitvrdím."
"Né, ta babča tam pořád straší a ti lidi za tou stěnou sou taky fakt nenápadní."
"Neříkaj, že ti to vadí."

"Ne, ale..." zane mě znova líbat, ale tentokrát o dost tvrději
"Wille já to na tobě..." prokousne mi ret
"Au!" trochu ho odsebe odtáhnu (né na dlouho)
"Varovala sem tě." kopnu ho mezi a podrazím mu nohy. Hodí celkem pořádnou hubu. Hned si k němu kleknu

"V pohodě?" zmučeně se na mě otočí
"Jo, ale umíš být i jemná." pomůžu mu vztát a zkontroluju ret
"Ty taky umíš být něžnej." Rozejdeme se k hotelu, když se za náma ozve
"Tu máš! Ty úchyle jeden! Tu máš!" za náma stojí ta babička s deštníkem a hází po Willovi jabka, pěkně jedno za druhým

"Pojď." táhnu ho pryč, když mu natáhla i deštníkem
"Počkej!" zastaví mě a jde k tý babičce (ta okamžitě zvýšila palbu), vzal ji a posadil do kašny ze který sám předchvilkou vylez

"Čau babi!" otočíse a jde ke mě, společně dojdem k hotelu, kde už u vchodovech dveří straší Běta.

"Můžu si tebou o něčem mluvit?" opdtáhne mě pryč a za vyjeveným Willem ještě zavolá
"Zachvilku vrátím."

Před tím:
"Co to s tebou je?!" Tom táhne Billa ven, ten se mu vytrhne
"Co by mi jako mělo být?" Tom mu neodpoví a čumí někam za něj
"Co je?" otočí se tím směrem kam zírá Tom.
"Hele to je...." Začne Tom a Bill ho doplní
"Natty a..." Tom se na něj podezíravě otočí
"A má tvoje oblečení?" Bill rychle zakroutí hlavou, sednou si na lavičku kousek od nich a něco tam rozebíraj, když Tom zjistí, že ho Bill vůbec nevnímá a upřeně nás pozoruje, Tom se na nás otočí

"He, tak teď mi to hodně rychle vysvětli. Protože teď už nechápu vůbec nic." vyjeveně kouká na naši "výuku obrany při znásilnění" Tom pořád nad něčím přemýšlí

"Tak pokud sem to dobře pochopil, tak ste spolu nic mít nemohli, protože by se k sobě tak neměli.... seď!!" ztáhne ho zpátky na lavičku

"Myslím si, že by na sobě tak nevyseli, ale když tě tak pozoruju tak bych řek, že něco bylo a není to tak dávno." Kouká na Billa

"Ale to mi taky nedává smysl, ikdyž dneska u snídaně sem viděl dost..... Můžeš mě poslochat?!" Bill kterej poteď pozoroval jak Willa kastruju se vyculeně otočí na Toma

"Říkal si něco?" Tom nad ním jen mávne rukou a otoč se na nás
"No prosím.... a to byli předchvilkou v sobě." Bill s úsměvem pozoruje jak se Willovi omlouvám za to "jemný" vykastrování

"Tak jaktože má tvý oblečení?"
"Asi protože sem jí je dal."
"Takže byla u tebe." Bill se na něj otočí
"A to je zakázaný?"
"Né, když s nikým nechodíš."
"Aho takže, když by šla ona za tebou a protože ty chopdíš s Bětou tak ona k tobě nemůže?"

"Já s ní nic neměl."
"A kdyby?"
"Tak rozhodně nedělám to co ty. Buďto su s ní a rozejdu se s tou se kterou chodím, nebo ju ignoruju a sem s tou se kterou chodím. Jo a zítra máš pěknej titulek v novynách - je ti to doufám jasný." Bill zamyšleně kývne

"Ale neříkej mi, že ti to vadí, nemysli si, že sem tě neviděl, jak seš fust nalepenej na dveřích a každý ráno kontroluješ, jestlůi už Iva balí." pokusí se to zamluvit..... a úspěšně

"Já jen... zdálo se mi, že ste se pohádali, tak sem chtě vědět proč a to druhý, sem jenom kontroloval jestli někdo nepřijel."

"Aha a proto si..."
"Promiň ale to je čistě moje věc nemyslíš?!" přeruším Billův výklad, Betys mě táhne kolem nich (asi si jich nevšimla), jenom jim narychlo zamávám a to je asi tak všechno co stihnu páč mě táhne pryč.

"Tak nechceš mi náhodou říct, co máš v plánu? -Známtě, takže mi je jasný, že to co děláš není bez důvodu, takže to nezamlouvej a vyklop to." nevině se na ni podívám

"Já... dobře, mno. Prostě si páníček taky musí vyzkoušet jaký to je, když ho někdo jenom využije a pak ho nechá být."

"Víšto, že tý tvý pomsty, se dá taky pěkně využít?" rozzáří se jí oči
"Jo a jak, prosimtě?"
"Jéžiš, ty vůbec neuvažuješ.... a jo, tys tam nebyla. Mno to je jedno, mělas vidět jak Iva vyváděla, když vás viděla." zamyslím se

"Myslíš jako..."
"Jo."
"Ale jak to chceš udělat?"
"To teď neřeš... Will o tom ví, že to jenom hraješ, že jo?" kývnu
"Jo, jinak by se ke mě takhle nechoval."
"Jo, to máš pravdu, takže teď pojď zpátky a dělej prostě to co doteď, akorát.... častěji." nachvilku se zamyslí a pak jdeme zpátky na hotel. Jenom kolem všech proletím, letmo je pozdravím a trtám nahoru, rovnou ke dveřím od Billova pokoje, zaklepu, ale nikdo se mi neozve. Chvilku na to vyjde z našeho pokoje Will, chce se na něco zeptat, ale předběhnu ho

"Já mu chtěla vrátit to oblečení." Will se opře o dveře
"Počkat, počkat. Snad se nejdřív převlečeš a pak mu nejdřív převlečeš a pak mu to doneseš, né?" pokrčím ramenama a jdu k nám na pokoj.

"Připadám si jako čupka." zastěžuju si, když se převlíkám a příjde zamnou Will
"Vždyť si říkala, že se nic nestalo." chytne mě okolo pasu a položí mi hlavu na rameno
"Nestalo, měla sem to měla naplánovaný."
"Ještě pořád si mi neřekla co by si dělala, kdyby tě nepustil." s úsměvem se na něj otočím

"Proč, Chceš to zase vyzkoušet?" Will se bolestivě usměje
"Né, to je dobrý." Líbnu ho na tvář.
"Já mu to jdu vrátit."

PS: Omlouvám se, že to tak trvalo, ale nějak mi to nymyslí a mám na to málo času. =0Đ
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář