Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nečekané potkání XXXIV

14. 9. 2006
Vyrazím ze dveří, ale o cosi zakopnu a někdo mě chytí ani nemusínm dlouho přemýšlet nad tím kdo to je

"Když tady nad tím teď uvažuju. To.... to takhle chytáš všechny holky?" kouknu mu zvědavě do očí. Zaculí se a rychle mě chytne normálně

"Můžu s tebou mluvit?" poslušně odcupitám k němu do pokoje. Hned jak zavře otočí se na mě a začne mě líbat, zahodí mi jeho (pečlivě poskládaný) oblečení a položí mě na postel

"Nechtěl si semnou o něčem mluvit?" Bill se usměje
"Jo, to taky, ale to počká." dám mu pusu na tvář
"Tak dobře... mimochodem od čeho máš natrhlej ret?" posadí se vedle mě na posteli
"O tomhle si semnou chtěl mluvit?" sednu si vedle něj a zpravím si triko
"Dobře, tak co ti na to řekl Will, ví o tom?" zamyslím se
"Počkej, očem ví?... Jo ty myslíš to jak sem úlítla?" Bill se mi koukne do očí
"Takže ty v tom nevidíš nic jinýho než úlet?"
"To tvrdí Will." Bill se zamyslí
"Nijak to neřešil?" zeptá se překvepeně
"Ale jo. Chvilku sme probírali znásilnění." Bill zamrká a překvapeně se na mě dívá
"Znásilnění?"
"Co?... Jo, on mi totiž nevěří, že se ubráním." řeknu smutně, ale hned se zaculím
"Teď už jo."
"Takže žádný problémy?" kývnu
"Všechno v pohodě?" kývnu, zazářej mu očíčka
"To je dobře." nakoní se kemě a zane mě líbat

"Bille?" ozve se od chodby Will. Bill se strašně rychle narovná a já si vezmu svoje oblečení, Bill tak nějak narychlo spraví postel a otočí se na mě ve stejnou chvíly vejde dovnitř Will. Usměju se na něj a chci odejít, ale vrazím do něj
"Jé promiň.." jen tak se ho stihnu chytit, čímž jsem si moc nepomohla, páč sem ho stáhla na sebe
"Se ti po mě tak ztýskalo?"dá mi pusu na tář. Usmějuse
"Jo." Will zvedne hlavu a podívá se na Billa
"Jo a s tebou, potřebuju mluvit." Bill kývne a Will se podívá na mě
"O samotě." usměju se
"Dobře." Will čeká až odejdu, ale já se místo tohojenom křením, Will se zamračí a chce něco namítnout, ale předběhnu ho

"Víš zlato... abych mohla já odejít ty by ses musel zvednout." Will se zaculí, zvedne se a pomůže mi ven z Billova pokoje.

"Podívej je sice pěkný, že se s tebou po tom všem ještě vůbec baví. Né žebych jí nevěřil, ale i tak se od ní drž dál - jásný?"
"Tak moment. -Pokud vím přišla ona zamnou."
"Skvělý! A když sme u toho, nechceš mi říct jak to bylo na tom večírku?" Na nic nečekám a vlítnu do pokoje

"Bille, máš jít za Tomem.... hned!" uhnu mu z cesty, Bill poslušně odejde a cestou mi dá pusu na tvář, když odejde nakouknu dovnitř za Willem, ten ke mě přejde chytne mě kolem pasu a jdeme dolů. dole nad něčím kluci debatujou, už sem čekala, že to bude zase nějaký volovina, když se na nás Tom otočí

"Hele vydvě hrdličky, nepůjdete s náma pařit?" Pokrčím ramenama
"Já bych šla." kouknu se na Willa a ten kývne, takže se jdem nachystat.
Za chvilku všichni sedí na chodbě a čekají jenom na Bětu.

"Hele běžte už někdo za ní, nebo tam nikdy nedojdem." Tom se automaticky zvedne
"Já pro ni skočím." všichni vyvalí oči a zborovně zařvou
"Ne!" Tom si uraženě sedne na zem
"Natty běž za ní."otočí se na mě Gusťa
"Proč já?"
"Protože kdyby tam šel Tom tak to můžeme rovnou zabalit." Tom se na ně uraženě otočí, ale nic neřekne. Takže teda jdu (Gudťa mě dotlačil ke dveřím)
"A proč nejdete vy?" Will s Gustavem se rozvalí na pohovce
"Se nám nechce." Tom chce něco namítnout
"Pssst!" vyjedou na něj a otočí se na mě
"No jo vždyť už jdu." fláknu za sebou dveřima
"Běto?" rozhlídnu se po pokoji
"Aaaaa!" leknu se jak zařve a jdu za ní
"Voe co děláš?!" dojdu ke dveřím koupelny
"P-p-pojď sem." když vejdu dovnitř Stojí tam namačkaná na prádelníku a vyděšeně zírá na vanu. Začnu se smát

"Co vyšiluješ?" uraženě se na mě podívá
"Tak se podívej sama, on tě tan smích přejde." s úsměvem přejdu k vaně
"Sorry, ale tady nic není." pochybovačně se na mě podívá a vyvalí oči
"Prosímtě neřvi!" vyhrknu, když vidím její výraz. Vyděšeně se dívá za mě a když tam i ukáže, pomalu se otočím...... Nic! Otočím se na Bětu jestli je v pohodě a trochu sebou cuknu, protože se mi zdálo, že po mě něco leze. Chvilku na ni koukám a pak se otočím na stěnu, fakt tam nikde nic nebylo a korát když sem se otočila Běta znova vyjekla a zachvilku dovnitř vběhne Tom s Billem

"Sakra co to tu... Áááááá!" Bill odskočí a vrazí do toma a dupne mu na nohu
"Aau! Co děláš?! Voe, ty seš fakt úplně nemožnej!!" Bill se na nějuraženě otočí
"Já? Podívej se na sebe..." dovnitř vejde Will
"Co tady vy dvě... dva, děláte?... Naťo?" zeptá se mě neurčitě, pomalu se na něj otočím

"No?... nemluv na mě tímhle tónem - já pak nevim co mám čekat." Will jde rychle ke mě
"Víš co? Zavři oči a počítej do 50-ti." ironicky se na něj podívám
"Máš mě za vola?" Tom zvedne ruku
"V tvým případě za krávu." hodím na něj neurčitej pohled a otočím se zpátky na Willa, ten se na mě kouká rádoby milým a přesvědčivým pohledem, protočím panenky a zavřu oči. Will mě obejme a cosi mi dělá na zádech, zvědavost mi nedá a otevřu oči a přez zrcadlo za sebou se podívám co dělá. Okamžitě vyvalím oči

"Wille?" Will se zatváří jak při mučení
"A je to v říti!" řekne potichu
"Ano?" zhluboka se nadechnu a počítám do 10-ti, ale u 5 toho nechám
"Sundej-to-ze-mě!" proskřípu mezi zuby a mám co dělat, abych nezačala řvát. Zachvilku moje sebe ovládání vzdám a když ho chce Will sundat, cuknu sebou. Will se na mě tázavě podívá

"Sundej to!!" chce mi ho znova sundat ale já uhnu
(to nedělám schválně, já jenom, když po mě něco tak otpornýho leze tak trošku vyšiluju. Dobře někdy trochu víc). Bill se opře o dveřea vytlemeně to celý pozoruje. Tom jde pro Bětu, ale pak jde pomoct Willovi kterej mě honil po koupelně a snažil se mi sundat toho pavouka, nakonec mě musel Will držet, nenapadlo ho nic lepšího než si na mě obkročmo sednout a držet mě za ruky, uraženě na něj koukám a snažím se mu vysmeknout, po třech fackách ho Tom ze mě sundá (myslím toho pavouka).

"Tome?! Opov..."Tom se s pavoukem v ruce otočí na Bětu a chvilku si s ním hraje
"Tome položto!!" Běta se sice nehne z místa, ale vypadá dost naštvaně. Stoupnu si ke dveřím a jenom je sleduju

"Já tě varuju... Jestli to nepoložíš, tak se s tebou už nebudu bavit!ů Tom se zarazí, pohladí pavouka a koukne na Bětu

"Opovaž se na mě ještě šáhnout!"
"To sem zvědavá jak dlouho to vydržíš." pochybovačně se na ni podívám, otočí se na mě
"Mno,... to já taky." zaculí se na mě.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

celkem to ujde

(papricka, 21. 11. 2006 14:51)

mas tady celkem slusne pribehy uz sem si vsechny precetla