! Fanfiction !

Zezadu ke mě příjde Gustav, chytí mě za ramena a položí mi na ně hlavu, sjede mi rukama po rameni

"Co se tu řeší?" cuknu sebou a chci mu natáhnout (jestli něco nesnáším, pak právě tohle), ale on mezitím zdrhl. Všichni se na mě otočí Will zvedne obočí aa jde ke mě.

"Co se děje?" ramena si držím rukama skříženýma přez sebe, Will na mě nechápavě kouká
"To Gustav." Will se nakloní za mě a kouká na zavřený dveře zamnou a pak tázavě na mě, přimhouřím oči

"Žeby odešel??"
"A proč by odcházel?"
"Protože mě..." Wišichni zvednou obočí a Will přimhouří oči
"Co?!" přeruší mě
"On mě totiž s..." Will na mě vypálí
"Fikl, vojel, sjel... Vidíš?! Já ti říkal, že..."
"Né on mě..." zase mě přeruší
"Fikl to říkám." chytne mě za ramena a kouká mi do očí, pak se otočí na ostatní
"Nemá být nahodou znásilněná holka v šoku??" otočí se na mě a přimhouří oči
"Ty to s ním táhneš!?" z hododle sem měla šok, uplně sem vyvalila oči a čuměla sem na Willa s otevřenou hubou -nic proti Gusťovi, ale tohle sem od Willa vážně nečekala- nakloní se za mě a začne řvát

"Gustave, já tě varuju!... To si říkáš kámoš?! Mi tu vojíždíš holku..."zařve a smutně na mě koukne

"Vidíš sem měl pravdu." pokrčím ramenama
"Asi si byl špatnej učitel." Will se zaculí
"Sem si ještě chvilku chtěl nechat říkat Will a né Willinka." zvednu obočí
"Nabízel si se k tomu sám."
"No jo, ale ty... když ty seš na tohle moc náročná." zvednui prst
"Já tě varovala, tys mě neposlouchal." sevře mi pěst
"Mno a už radši budu." kouknu mu do očí
"A kdy hodláš začít?" chvilku mlčí a přemýšlí, když do něj hyponu otočí se zpátky na mě

"Mno, tak sem o tom uvažoval a..." zvednu obočí
"A?"
"A došel sem k tomu názoru, že to jetě chvilku počká." zaculí se, strčí ruky do kapes a podepře se (klasika - ukažte mi kluka, kterej tohle nedělá)

"Chceš mmi v tom nějak zabránit?" zavrtím hlavou
"Né..., bo jó?" rozhodí kuky
"A jak?"
"Nijak." přimhouří oči
"Vážně?" kývnu
"Vážně - nijak." nakloní se
"Fakt?" přikloním se k němu
"Fakt." nakláníme se k sobě blíýža blíž až se oba zastavíme
"Naprosto?"
"Naprosto!"
"Hmm, tak to je špatný." přitáhnu si ho blíž
"No... to je." jenom krátce ho políbím
"A co toho nějak využít?"
"ALe..." přeruším ho
"Vedle je volno." nedůvěřivě se na mě podívá, ale pak kývne a odejde, otočím se na ostatní, tohle řešení asi fakt nečekali

"Co? Člověk se ho musí umět zbavit." Betys chce něco namítnout, ale dovnitř nakoukne Will a chytí mě za ruku. vyvalím oči

"Mno tak já už budu muset jííííííí..." odtáhne mě pryč, v Bětininým pokoji se chytnu její postele
"Stůj!" jednou rukou se držím okraje postele a za druhou mě táhne pryč Will. Ani se neotočí, takže tu pstel dotáhneme až ke dveřím. Z koupelny na nás všichni civí

"A to si necháš líbit?" uzkostlivě kouknu na Gustana
"Myslím si, že moje poslední obrana ho dost bolela a já už to radši dělat nebudu... stůj!... Buď hodnej!" sme tu postel měli skoro ve dveřích

"Au! Počkej." Will se zastaví a jde ke mě
"Si mi přejel nohu." Will se usměje a vezme do náruče a nese pryč
"Kam jdeme?" kouknu na něj, když neodpoví, cuknu sebou
"P-p-p-počkej! Slyšíš?! Stůj!"  chudák nevěděl jak mě má stišit tak mě začal líbat, nějak tak odejdem. Guisťa nad náma jenom mávne rukou a odejde. Tom se otočí na Bětu

"Pojď dolů." Betyna zakroutí hlavou
"Ne!" padá jí ruku
"Pojď!"
"Ne!"Tom pokrčí ramenama a sundá ju
"Nešahej na mě!!" chvilku sebou hází
"Pusť! Nešahej na m..." Začnou se líbat, když odejde i Bill a sotva zavře dveře začne Betyna ječet
Tom se ji snaží uklidnit
"Počkej, nekřič. Nic ti neuď..."po chvilce si uvědomí, že to nemáa smysl, zvedne hlavu
"Bille? Můžeš na chvilku?" Bill, trochu odsune postel a líně se na ni svalí
"Co zase?"
"Můžeš mi pomoct ji uklidnit?" Zvedne hlavu
"Cože? Sorry, ale to si  vyřiďte sami." ušklíbne se, Tom se otočí na Bětu která kupodivu přestala vyšilovat a vyjeveně čumí na Tomovu ruku. Tom se na ni podívá -ten pavouk mu lezl po ruce dolů a přželízal na Bětu, ta vyvalí oči a chce se nějak bránit. Tomovi asi cvaklo, že by to nejvíc schytal on, takže po vážným rozhodování se k ní skloní  a začne ji líbat a hledá toho pavouka, aby ho z ní sundal. Dlouho hledat nemusel. Jakmile Betys ucítila, že na ní ten pavouk vlezl kousla Toma do jazyku, odstrčila ho od sebe a ve stejnou obu jako zařvala, tak sem vtrhla do pokoje já a zamnou Will., takže chudák Bill kterej nečekal ani jedno se strašně lukl a slítl z postele na zem omluvně se na něj podívám a trtám pryč aWill hned zamnou. Asi po pátým kolečku kolem postele zakopnu a stáhnu na sebe Billa. Rychle ho líbnu na tvář, chytnu ho za ramena a s totálním výgebem na něj vyvalím

"Braň měv jastli seš chlap!" podeberu mu žebro, taže chudák nadskočí a dřív než se stačí vzpamatovat se převalímm pod postel. Will se nakloní za postel, protož jediný co vyděl bylo to, že sme oba zničeho nic zmizeli za postelí. Podezřele se na Billa dívá, ten se na něj jenom usměje a snaží se zvednout. Mezi tím se já propašuju ku dveřím, ale když chci zavřít, dveře mi v průvanu (kde se tam vzal??) vyklouznou a strašně třísknou, takže se můj "tajnej" útěk poněkud nezdaří. Will okamžitě vletí zamnou. Chvilku se honíme po chodbě, když vletíím zpátky do  toho pokoje, chvilku stojím ve dveřích a přemýšlím, nakonec trochu ustoupím

"Promiň!" křiknu na něj, smutně se na nějpodívám a zabouchnu dveře. křečovitě zavřu oči a zachvilku se ozve rána. Pootevřu jedno oko a bolestivě se na ty dveře zadívám

"Au." ujede mi. Když je otevřu Will leží na hlavu a drží se za hlavu, vyvalím oči a letím za ním, kleknu si k němu

"Krva si v pohodě?" skloním se k němu. Se smíchem se na mě otočí
"Wille, to není vtipný!" hypnu do něj když si stoupám, když mě chytne za ruku
"Můžu ti něco říct?"  otočím se na něj a čekám co řekne